Co vlastně znamená být skutečně a úplně probuzený?
(Článek 304)
Mnoho lidí, kteří hledají "pravdu", se vyhýbá upřímné vnitřní práci, ztrácí se v informační bažině nebo se chytí do pasti senzacionalismu či mechanického aktivismu. Ale skutečné "poznej sám sebe" je ošemetná věc a běžně v tomto procesu dochází u poznávajících k sebeklamu. Někteří lidé zase mají tendenci se nadhodnocovat s ohledem na úroveň svého uvědomění. Sebevědomě tvrdí, že se "znají", ale ve skutečnosti zaměňují "Sebe" a své "Já" za své ego nebo mluví o "žití své pravdy", což zase může být jen sebeodůvodňováním extrémních postojů. Někdy si lidé myslí, že jsou od Matrixu "osvobozeni", ale neuvědomují si, jak on stále pracuje skrze ně, zvláště když se dostanou do pasti archontského naprogramování, jež u nich způsobí pocit viny, mučednictví nebo spasitelský syndrom.
Většina z nás byla poškozena a naše poznávací přístupy byly zjednodušeny a degradovány pomocí mechanismů New Age, pop-spirituality a pop-psychologie. Nejtěžším aspektem, se kterým se v esoterické práci můžeme setkat, je konfrontace s množstvím nejrůznějších lží, které si namlouváme a programově vytváříme, aby nedošlo k našemu vnitřnímu tření a křesání, které je nezbytné pro vznícení posvátného ohně poznání a hluboké transformace uvnitř nás. Můžeme na sobě vidět, jak těžké je být každý den skutečně vědomý, protože na povrch stále vyplouvají další a další spící programy a lákají nás, abychom reagovali automaticky a mechanicky (dle iluze, že to chce mé "pravé Já") nebo se naše mysl snaží o ospravedlňování naší nevědomé cesty. Temné, okultní síly se snaží proti nám stále nepřátelsky zasahovat skrze naši mysl, prostřednictvím injektovaných a podsouvaných myšlenek. Neustále nás pokouší a zpracovávají skrze ostatní lidi, kteří si ovšem vůbec neuvědomují, že se stali nepřímými nástroji Temna.
Co vlastně znamená být skutečně a úplně probuzený? Tady vstupujeme na kluzké území, na místo, kde jsou omezena slova. Je to něco, co mysl nemůže pochopit prostřednictvím myšlenkového procesu nebo vyjádřit jazykem, neboť je to vnitřní zkušenost existující mimo myšlenky, emoce a pocity. Je to stav vyššího bytí.
Naše "probuzení" vyžaduje naše super-úsilí a staví na naší upřímnosti, na našem sebeupomínání a uvědomělém utrpení, kdy se nevzdáváme vnitřním archontským programům. Přestože zůstáváme ukotveni v těle a v přítomném okamžiku, musíme zároveň zůstat klidní a usazeni v nulovém bodě, ve svém vnitřním středu, v pozici nezávislého pozorovatele. Naším záměrem je se harmonicky "propracovávat" (ne silově) směrem k vědomému spojení s naším Duchem uvnitř, bez úmyslu naplňování jakýchkoliv ambicí, pýchy nebo marnivosti, bez egoistické a sebestředné iluze "mé" osobnosti.
Skutečné probuzení neznamená jen základní pochopení a intelektuální porozumění, ale zejména hluboké bytostní vědění a schopnost skutečně "vidět" v sobě, ale i kolem nás, to neviditelné. Protože náš vnitřní zrak kalí slepé skvrny, potřebujeme zpětnou vazbu od ostatních, kteří nám mohou nastavit zrcadlo, ve kterém můžeme objevit archontí škleb, klam, ale i podporu a povzbuzení.
Probuzená individualizovaná duše slouží jako vědomý přijímač pro vyšší energie a je "nástrojem" pro božskou, vesmírnou vůli. Taková individualita už není to, co nazýváme egem nebo osobností falešného "Já" nebo to, co oficiální kultura nebo Matrix propaguje jako "Individualitu", která ovšem nejčastěji je jen kultem osobnosti. Stát se svrchovaným emancipovaným jedincem neznamená, že člověk je "nezávislou" lidskou bytostí, oddělenou od všeho ostatního. Tato iluzorní myšlenka pochází z primárního mužského aspektu vědomí, které sídlí v hlavě, našeho (vnitřního) tyrana, který se ztotožňuje s naprosto samostatnou a falešnou nezávislostí. Svrchovaný emancipovaný Jedinec je ten, který již není ovlivňován vnějšími vlivy a pronikáními, kterými se Matrix pokouší vstoupit do jeho vědomí.
03.06.2019