Hyberborea – dějiny našich předků

(1. díl)

Naši vzdálení předkové měli přesnější informace nejen o galaxii, ale také o naší sluneční soustavě, než my nyní. Zejména velmi dobře znali její historii a strukturu. Znali složení naší sluneční soustavy, nazývané Jarilo-Slunce. Systém, zahrnuje 27 (podle starého systému výpočtu) planet a velkých asteroidů zvaných Země, z nichž polovina je umístěná za Plutem a dosud není našim moderním astronomům známa.
Cestování za tři krát devět Zemí, zmíněné ve starých ruských pohádkách, znamenalo vesmírný let mimo naší sluneční soustavu. Sluneční soustava je jakousi spirálou. Ve středu je Jarilo Slunce a Země se točí kolem své osy a kolem Jarily, zatímco energie jde jak do středu, tak ven. Existují však ještě další Země a tak vzniká vícevrstvá časová spirála. Z každého časového proudu proudí do středu a ven "hutná" energie, ale také "jemněhmotná", proto naši předkové tvrdili, že jiné planety ovlivňují život na Zemi. Dočasný tok energie ze Slunce prochází jinými planetami a vrací se přes ně zpět. Čím blíže je jedna ze zemí k naší Midgard Zemi, tím větší bude vliv její energie. Na tom byla postavena astrologie. Toto ale také dokazují fyzikální zákony.
Naše planeta se jmenovala Midgard-Země. Z tohoto názvu dnes zbylo jen jméno - Země. Jiné planety měly také jiná jména: Země Chors byla (Merkur), Země Merzana (Venuše), Země Orea (Mars), Země Perun (Jupiter), Země Stribog (Saturn), Země Indry (Chiron, asteroid 2060), Země Varuna (Uran), Země Niya (Neptun), Země Wiya (Pluto). Země Dea, zvaná Faeton, byla zničena před více než 153 tisíci lety a byla umístěna tam, kde se nyní nachází pás asteroidů – mezi Marsem a Jupiterem. V době, kdy naší předci kolonizovali Zemi, Mars a Zemi Dea již měli vesmírné navigační a komunikační stanice.
Jinak vypadal také systém Země se svými satelity, které naši předkové nazývali Lunou. Midgard-Země měla zpočátku dva měsíce – aktuálně existující Měsíc s oběžnou dobou 29,3 dne a Lelja s oběžnou dobou 7 dnů. Asi před 143 tisíci lety byl Měsíc Fatta přenesen na naši Zemi ze zničené Dei a umístěn mezi oběžné dráhy Měsíce a Lelji s oběžnou dobou 13 dnů. Lelja byla zničena v roce 111 826 před naším letopočtem a Fatta – v roce 11029 př. n. l. v důsledku použití super výkonných zbraní pozemšťanů, což vedlo ke globálním katastrofám a návratu lidstva do doby kamenné.
Ze starověkých slovansko-árijských runových kronik je známo, že v našem Vesmíru probíhá nepřetržitý boj mezi silami Světla a silami Temna, které existují v pekelném světě (temném, démonickém světě). Jeden z našich prvních předků, Bůh Perun, nazýval Temné síly jako "cizince" nebo "temné mimozemšťany". Tehdy slovo "mimozemšťané" znamenalo – "nepřátelští mimozemšťané" a své spojence z jiných hvězdných oblastí naši předkové tak nenazývali. V historii lidstva došlo v celé galaxii k velkým válkám. Faktem je, že naše Midgard-Země se nachází na hranici, která odděluje centrální část galaxie, která je mnohem příznivější pro život a její okrajovou část, kde je nedostatek přírodních zdrojů a hlavně energie – Inglia. Všechny tyto nedostatky lze jasně vysledovat i na naší planetě: na pólech je chlad a led, na rovníku je příliš teplo a pouště, ve středních zeměpisných šířkách jsou ledovce, které se kvůli precesi Země objevují periodicky v době 25 920 let, což nutí lidi a zvířata průběžně migrovat. Proto také na jednom a tom samém místě během roku přichází zimní chlad, podzimní bláto, letní vedra. Lidé jsou na zimu nuceni zásobovat se potravinami, palivovým dřívím a teplým oblečením. Výsledkem je boj o příznivé oblasti pobytu, o dřevo, ropu, uhlí, plyn, kovy atd., který končil konflikty a válkami. Blíže ke středu galaxie mají planety několik sluncí, celý jejich povrch se rovnoměrně zahřívá, a to i ze strany galaktického jádra. Lidé zde nepotřebují topení, teplé oblečení a netrpí nedostatkem jídla a vody. Všechny jejich aktivity směřují ke správnému rozšíření svého kmenu, k péči o ostatní, k hromadění a přenosu znalostí a k rozvoji duchovnosti.

06.01.2021