Jak přišli naši slovansko-árijští předkové na planetu Zemi

(3. díl)

Ve védských, staroslovanských a indických textech Mahábhárata, Rig-Véda, Vimanika-Shastra, Rámajána, psaných sanskrtem se popisují neobyčejné starobylé létající lodě, které jsou velmi podobné moderním UFO. Některé vypadají jako svítící koule nebo mají tvar zářícího talíře. Podle textů absolvovaly mnoho otáček kolem Země a byly schopny se přemisťovat "mrknutím oka".
Vimanika Shastra, která byla napsána Bharadvajem Moudrým v XIV. století před n. l., byla objevená v Indickém Chrámu v roce 1875. Tyhle texty našich předků o vzducholodích a vajtmarách a vavajtmanách (vimanech) oficiální věda bagatelizuje a ignoruje před veřejností.
V jedné z bitev druhé velké Assy byla poškozena kosmická loď typu "Vajtmara" nesoucí přestěhovalce. Vajtmara je mezigalaktická loď (Velký nebeský vůz) schopná nést "ve svém lůně" až 144 kosmických lodí typu Vajtmana. Vajtmana je kosmická loď (Malý nebeský vůz) přizpůsobená pro cestování přímo mezi Zeměmi různých slunečních (hvězdných) systémů a přistávání na nich.
Profesor z Oxfordu Frederick Soddy, laureát Nobelovy ceny za chemii, který studoval starověké archeologické nálezy a starodávné pojednání, na počátku dvacátého století poradil vědcům, aby pečlivě četli mýty a příběhy národů světa a pokusili se na ně pohlížet z hlediska vědy. Ve védských staroruských (staroindických) traktátech, ve "Vimanika-šastra", "Mausola parva", v eposech "Mahabharata" a "Ramayana" jsou pomocí vědecké terminologie podrobně popsány vzducholodě počátku věků. Některé z nich byly ve formě "speciální světelné koule" a udělaly kolem Země mnoho oběhů, přičemž byly uváděny do pohybu "éterickou silou", která při vzletu odrazila vesmírnou loď od země pomocí vibrací vycházejícími z neznámé síly.
Lodě slovansko-árijských bohů vyzařovaly světlo jako oheň a jemné melodické zvuky. Jejich trajektorie nebyla přímá, ale měla tvar dlouhé vlnovky pohybující se blíže nebo dále od Země. Vypadaly jako "azurové mraky" ve tvaru vejce nebo jako světelné koule. Informace o vimanech a vajtmarách jsou podrobně popsány ve védských, staroindických traktátech. Byly ze slitiny několika kovů, barvy byly bílé, červené a zároveň byly velmi lehké. Tři látky: dvě pevné a jednu kapalnou, získaly laboratoře za pomoci Indického technologického institutu v Bombaji podle vzorců uvedených v knize a nedávno je představil vědec Dr. Narin Sheth na národním sympoziu "Věda a technologie ve starověké Indii" konaném v Hyderabadu. A to je vážný důkaz, že védské staroruské a staroindické dokumenty nejsou fikcí.
Poškozená Vajtmara byla v té době v systému Jarila – Slunce blízko dvou Zemí – Orea (Mars) a Dea (Faeton) dnes – pás asteroidů. Tyto planety byly obydleny, nacházely se v nich vesmírné navigační a komunikační stanice, ale tyto obydlené země byly v tu chvíli mnohem dále od Vajtmary než neprozkoumaná a neobydlená naše Midgard-Země. Kromě toho měla Midgard-Země dva měsíce, které se prakticky shodovaly v parametrech s měsíci Ingard-Země, odkud pocházela část posádky. Proto byla na Midgard vyslána průzkumná kosmická loď, která dokázala dodat na palubu Vajtmary vzorky vzduchu, vody a půdy. Analýzy prokázaly vhodnost Midgard-Země pro život. Vajtmara zůstala na oběžné dráze Midgard-Země a někteří osadníci přistáli na Midgardu.
Posádku Vajtmary tvořili zástupci čtyř kmenů spojeneckých zemí: da'Árijcy, Ch'Arijcy, Raseny a Svatorusy. Piloti byli navíc zástupci da'Arijců. Ch'Arijcy měli na starosti navigační výpočty. Svatorusové se zabývali systémovou podporou života na lodi, prováděli opravy a restaurování. Raseni měli na starosti systémy údržby na lodi. Všichni členové posádky byli běloši a byli vysocí až 2 metry. Nejvyšší byli Ch'Arijcy. Lidé z každého kmene se lišili nejen výškou, ale také barvou duhovky, barvou vlasů a krevní skupinou. Da'Arijcy mají stříbrné (šedo-ocelové) oči a světlé, blonďaté, téměř bělavé vlasy. H'Arijcy mají zelené oči a světlé hnědé vlasy. Nebeská modrá barva očí a bělavé až tmavě hnědé vlasy je znakem Svatorusů. Raseny mají ohnivé světle hnědé až žluté oči a tmavé hnědé vlasy. Barva očí závisí na spektrálním svitu Slunce, které svítilo lidem tam, kde se narodili. Árijci od Svatorusů a Rasenů se lišili také tím, že věděli, jak rozpoznat falešné informace od pravdy. To bylo způsobeno skutečností, že Árijci měli už hlubokou zkušenost s válkou s Temnými silami a důsledně chránili své země od Temných sil.
Pevninu, kde bylo vybráno místo pro osídlení na Zemi Midgard, pojmenovali hvězdní cestovatelé DaÁrija – jako dar Árijské řady, Dar bohů. Tento kontinent se nacházel na severním pólu Země. Mnozí autoři píšící na slovanské téma nazývají tuto zemi jinak: Daaria, Ariana (Oriana), Arctida, Hyperborea či Severina.

08.01.2021