Jak se Stalin vzbouřil proti kaganovi: Chazarsko-židovské uchvácení Ruska

(2. díl)

Svobodné zednářství hrálo velikou úlohu v přípravě revoluce svým vlivem ve vyšších společenských kruzích a v ozbrojených silách. Příprava na revoluci se prováděla systematicky a soustavně. Vražda Arkadjeviče STOLYPINA v okultním datumu 1. 11. 1911 byla, stejně jako datum 11. 9. 2001, velmi milá satanistické židovské kabale. Za další oběť, pomocí klevet, byla vybrána carevna. Jedovaté pomluvy, které svobodní zednáři vypouštěli do oběhu ve "vyšších kruzích", rychle pronikaly "dolů" a připravovaly společenský rozklad. Byly organizovány zuřivé útoky na vládu ze strany levicových poslanců Státní Dumy a nejvíce od samotného Kerenského, které byly nafukované "pokrokovým" tiskem, jehož "spolupracovníci" byli v těch časech téměř bez výjimky Židé, kteří cíleně uplatňovali svůj vliv na rozložení mas. Nejzásadnějším faktorem, který měl vliv na rozpad vládního aparátu, byl jed svobodného zednářství, systematicky zaváděný do všech administrativních orgánů, které z tohoto důvodu nemohly dále normálně fungovat a v nejkritičtější minutě přivedly lid ke "chlebovému povstání" a pomohly mu přerůst do všeruské revoluce.
To, že ji svobodní zednáři snažili záměrně vyprovokovat a byli na ni připravení, dokazuje i skutečnost sestavení Dočasné vlády, kdy se jejími členy stali výhradně svobodní zednáři. Pokud by Rusko vyhrálo ve válce, stalo by se velmi silným státem a všechny miliony mezinárodního sionismu, poskytnuté na rozvrácení Ruska a upevnění pozic židovstva, by bylo třeba zapsat jako čistou ztrátu. Ne nadarmo se známý americký Žid bankéř Jacob Schiff po rozvrácení Ruska často chvástal, že záhuba Ruska je zvláště dílo jeho rukou, které ho i jeho společníky stálo velké peníze.
To, co v Americe nazývají "Establishment" anebo "Světová vláda", získalo působením svobodozednářů kontrolu nad rozlohou největšího státu světa. Přímým zájmem "Establishmentu" bylo zachovat tento stát v celku a nevystavovat ho žádným socialistickým experimentům. V plánu byla proměna Ruska na konglomerát maličkých "demokratických" republik a jejich pokojné ovládání zvenku s velkým užitkem pro "Establishment". Chazarští židé Jacob Schiff (finanční agent Rothschildů ve Spojených státech) a Lejba Bronštejn alias Trockij – byli těmi hlavními aktéry židovsko-bolševického uchvácení Ruska. Ale neudálo se to, co předpokládali. Svobodní zednáři, kteří měli obrovskou zkušenost v tajné podvratné, ničivé činnosti, prokázali jen velmi slabou představu o práci budovatelské. Kerenskij v posledních týdnech svého "carování" v úplném zoufalství vykřikoval, že až nyní chápe, jakou administrativní zkušenost měla imperátorská vláda, která dokázala Rusko udržet v pořádku.
"Spojenci" bolševiků, jak se dalo předpokládat, udělali ihned, jako jeden z prvních aktů své svobodozednářské vlády v Rusku to, že darovali plná občanská práva všem Židům, kteří v té době žili na území státu a jejichž počet představoval tři procenta obyvatelstva Ruska. Ihned byla vytvořena zvláštní komise, která byla složena téměř ze samých Židů, aby vyhledala všechny osoby v administrativě, které podle židovského přesvědčení byli vinny organizováním protižidovských pogromů na jihu Ruska. Avšak výsledek byl trapný: takové viníky nenašla, a kauzu velmi rychle zametla pod koberec.
Žid Aronson naprosto otevřeně napsal o zásadní účasti svobodozednářů v Říjnové revoluci a také další Žid, Samuel Goldelman, napsal článek o tom, jak všichni "Židé na pozicích", kterým Lenin jako první v Rusku daroval všechna občanská práva, podpořili Leninovu revoluci. Ti nemnozí z Rusů, kteří zůstali naživu, a kteří na svoje oči viděli všechno co se dělo, popsali, jak krutě bylo nakládáno s ruským národem. Značná část Židů zmobilizovaných revolucí si to namířila přímo do řad formované ČEKY a zaujala v ní všechny vedoucí posty... Bronštejn-Trockij přivezl z New Yorku s pomocí Židů-bankéřů do Ruska několik stovek "kvalifikovaných revolucionářů", kteří byli bez výjimky Židi. V temných machinacích souvisících s dovozem tohoto nebezpečného "komanda" na ruskou půdu hrál zásadní úlohu další velmi bohatý žid – Alexander Parvus a členové tohoto vycvičeného židovského komanda po převratu zaujali ihned všechny klíčové administrativní posty.

Podle V. Uškujnika

02.03.2021