Jeshua – vývoj vědomí: dětství, dospělost, stáří
15. část
Když se podíváme na vývoj vědomí duše poté, co se zrodí jako individuální jednotka, projde zhruba třemi vnitřními stádii. Tato stádia, která si vědomí vybere obydlit či zakusit, jsou nezávislá na jednotlivých rovinách reality (na planetách, dimenzích i hvězdném systému).
1) Stádium nevinnosti (ráj)
2) Stádium ega (hřích)
3) Stádium druhé nevinnosti (osvícení)
Tato stádia by se dala metaforicky přirovnat k dětství, dospělosti a stáří. Poté, co se duše zrodí jako individuální útvar vědomí, opustí oceánické stádium jednoty, které si pamatuje jako blažené a naprosto bezpečné místo. Posléze pokračuje v prozkoumávání reality zcela novým způsobem. Pomalu získává více uvědomění o sobě samé a o své jedinečnosti ve srovnání s ostatními dušemi. V tomto stádiu jsou duše velice vnímavé a citlivé, jako malé děti, které se dívají na svět široce otevřenýma očima, jež vyjadřují zvědavost a nevinnost. Toto stádium může být nazýváno rajským, jelikož je prožitek jednoty a bezpečí v paměti nově narozené duše stále živé. Je stále poblíž domova. Jak její cesta pokračuje, vzpomínka na domov mizí, zatímco se noří do různých typů prožitků. Vše je na počátku nové a vše je v dětské fázi nekriticky přijímáno.
Nová fáze nastává, když mladá duše začne vnímat samu sebe jako středobod svého světa. Poté si začne skutečně uvědomovat, že existuje něco jako "Já" a "druzí". Začne experimentovat s tím, jak může jednáním ovlivnit své prostředí. Samotná představa dělat něco, co pramení z jejího vlastního vědomí, je nová. Předtím to bylo více či méně o pasivním přijímání toho, co proudí kolem. Nyní narůstá uvnitř duše pocit vlastní moci ovlivňovat to, co prožívá. To je začátek stádia ega. Ego v původním významu vyjadřuje schopnost používat svou vůli k ovlivnění vnějšího světa. Uvědomte si prosím, že původní funkcí ega je to, že umožňuje duši zakoušet samu sebe v plné míře jako oddělenou bytost. Toto je přirozený a pozitivní vývoj v evoluci duše. Ego samo o sobě není špatné. Má však tendenci se rozpínat nebo být agresivní. Když nově narozená duše objeví schopnost ovlivňovat své prostředí, do ega se zamiluje. Hluboko uvnitř této nyní dospívající duše je stále bolestná vzpomínka; pamatuje si na domov, pamatuje si na ztrátu ráje. Zdá se, že ego má na tuto bolest a na tento stesk po domově, odpověď. Zdá se, že umožňuje duši aktivně a pevně uchopit realitu. Nakazí tuto stále ještě mladou duši iluzí moci. Jestliže někdy existoval pád z milosrdenství či pád z ráje, bylo to tady: vědomí mladé duše se nadchlo možnostmi ega pod příslibem moci. Nicméně základní smysl vědomí narozeného jako individuální duše je zkoumat, zakusit vše, co existuje: ráj a stejně i peklo, nevinnost, stejně jako hřích. A tak pád z ráje není špatným krokem. Není s ním spojená žádná vina, ledaže vy sami věříte, že ano. Kromě vás samotných vás nikdo jiný neviní. Když mladá duše dospěje, posouvá se do sebestředného způsobu vnímání a zakoušení věcí. Iluze moci posiluje oddělenost mezi dušemi namísto jejich propojení. Díky tomu se uvnitř duše zakotvuje pocit osamělosti a odcizení. Ačkoli si to duše ve skutečnosti neuvědomuje, stává se bojovníkem a válečníkem o moc. Moc se zdá být jedinou věcí, která poskytne mysli pocit klidu (ale to jen na chvíli).
Jeshua skrze Pamelu Kribbe: www.jeshua.net, www.jeshua.cz
03.01.2020