Každá tradice trvající po tisíce let musí počítat s tím, že jednou dojde k tomu, že se jí světská síla nepochopení zmocní a začne ji předělávat po svém

Buddhistická nauka a sangha (buddhistická komunita) se šířila z Indie obrovskou perskou a také významnou egyptskou říší včetně dávné náboženské tradice, takže obě tyto velké kulturní oblasti tato vlna mocně ovlivnila a ony ji. Z těch materiálních a všem zjevných věcí, které se dostaly z Persie do naší církve, můžeme jmenovat například špičatou čepici, zvanou dodnes persky "mitra", dále ceremoniální "biskupskou" hůl kněze, kterou nosil parský "zaotar", dále královskou korunu a středověké symboly krále "žezlo a jablko". Další fenomén, kterým západní křesťanství dokazuje svou odvozenost a návaznost na buddhismus je kampanela – zvonice a vůbec užívání zvonu, což je jednoznačně buddhistická záležitost. Dalším převzatým prvkem je aura kolem hlavy světců, původně kolem hlavy Buddhy – "prvního Krista", jak o něm referuje ještě Ireneus, vykuřování a svatý modlitební posunek "andžali" – sepnuté ruce před středem těla, vyholování hlavy, růženec, zpověď věřícího, mnišský oblek, klášter jako instituce. Poměrně zřetelný vliv Peršanů a perského náboženství je i v doprovodné a ceremoniální funkci ohně (zapalování svíček), i když tento rys je společný celé indoevropské duchovní škole.
Pokud se týče "vývoje" společnosti, založené na duchovních principech, tak došlo k postupnému posunutí smyslu lidského řádu, podobně jako je to osudem každé myšlenky, kdy je časem změněna, pošpiněna a napadena nepochopením. Každá tradice trvající po tisíce let musí počítat s tím, že jednou dojde k tomu, že se jí světská síla nepochopení zmocní a začne ji předělávat po svém. K tomuto došlo u všech náboženství.
Buddhismus od 3. stol. př. n. l. až do 10. stol. n. l. byl jednoznačně převládajícím myšlenkovým a náboženským proudem v Indii. Pod vlivem islámu, ničení buddhistických klášterů a také pod vlivem chtonických sil došlo k úpadku buddhismu. Následně došlo k renesanci staré védské tradice, prostřednictvím filosofie, které dnes říkáme hinduismus, který se ale také nevyhnul degenerativnímu působení.
Je potřeba si uvědomit, že Buddha Sakyamuni – vyhlášený a miliony milovaný "Spasitel" se narodil už v 6. stol. př. n. l. a celé křesťanství se svým napodobeným "také Spasitelem" je již jen pouhá odvozenina a židovská varianta obrovské buddhistické vlny, která se po několik staletí valila světem a kterou právě židovští autoři přepracovali na tzv. "křesťanství".

24.01.2023