Souvislosti, které všude nenajdete

Kdo je kdo (17. díl): Život v zrcadlovém světě, aneb když se objeví génius, všichni tupci se proti němu spřáhnou

(17. díl)

Pokud by lidé pozvedli alespoň trochu svůj zrak, tak by pochopili, že všechny cesty vedou ke stejnému strůjci, stejnému programátorovi. Kdyby se podívali jasnějším pohledem, tak by to museli spatřit. Od narození jsme programovaní Systémem a to prostřednictvím již před tím naprogramovaných rodičů, lékařů, učitelů, akademiků, novinářů, politiků, "nábožníků" a dalších samozvaných "odborníků". Tato etapa života je velmi vtipně nazývána "vzdělávání", což má být nabývání vědomostí, ale tyto "vědomosti" nemusí být vůbec pravdivé a oni také opravdu většinou nejsou, jak nám neustále ukazuje historická zpětná vazba. Tyto vědomosti jsou pouze něčím, čemu věříte, že je to pravda a o čem vám druzí řekli, že to pravda je. To, čemu máte věřit, se v drtivé většině dovídáte od fantomových programů Systému, které neúprosně hlídají, aby si všichni poctivě stahovali do hlavy jen ten správný software.
Když se zeptáte lidí kolem sebe, proč věří do očí bijící nepravdě, tak je vám řečeno, že se to dozvěděli ve škole nebo na univerzitě a vůbec by je ani nenapadlo, že by to nemusela být pravda. Systém rozhoduje a diktuje, co je pravda a co ne, co se smí učit a co má být potlačeno a ignorováno. Tyto nejrůznější fantomové informace pak přeměňují naše originální a pravdu hledající "Já" v matrixové "já", za zrcadlem. Promluvte si s akademiky a učiteli, kteří povzbuzovali žáky k originalitě a nekonformnosti, uvidíte, jak všichni dopadli. Systém má zájem pouze o lidi jemu otrocky oddané. To platí všude, ve vědě, lékařství, akademickém světě, v silových složkách a stoprocentně v politice. Kdy naposledy nějaký volnomyšlenkář dosáhl výrazné pozice v této oblasti? Systém nestojí o nekonvenční jedince, ale chce stroje. Svobodně smýšlející jedinci jsou pro Systém nebezpeční, protože on potřebuje poslušnost bez přemýšlení.
Agrese, pronásledování a zesměšňování bylo zaměřeno vždy na mystiky, proroky a volnomyšlenkáře, kteří byli v kontaktu se svým nesmrtelným duchem – vyšším "Já". To je známo. Nebyli zabíjeni šílení vládci a krvežízniví psychopati ale zejména vysoce etické, čisté, humánní a kreativní osoby. Jako byl John Kenedy či Mahátma Ghándhí. Takoví lidé jsou pronásledovaní a dostanou nálepku extrémisty, snílka, konspiračního teoretika nebo šílence, který nás všechny neodpustitelně ohrožuje, protože nabourává psychotickou systémovou šablonu "normálnosti". Vzdělávání zde není od toho, aby rozvíjelo jedinečné svobodné uvažování, ale aby pěstovalo přikyvující, slepě poslušné otroky tělem i duší. Takoví totiž budou bez jakýchkoliv problémů akceptovat svou pozici bezmocného kolečka v celé nemilosrdné mašinérii, kterou nám tady nainstalovali "naši milí zotročovatelé", a která z nich bude postupně vysávat život, energii a kreativitu.
John D. Rockefeler, zakladatel Výboru pro obecné vzdělávání, řekl: "Nechci národ myslitelů. Chci národ dělníků, národ otroků." Naše "Já" je vzděláváno (programováno) tak, aby to vyhovovalo plánům a zájmům Systému a má zájem pouze o ty, kteří sice umí lozit po stromech, ale musí ještě v jeho lese zabloudit.
A když už lidé nemohou pracovat, tak je Systém vyplivne do důchodu, což obvykle znamená několik let utrpení a strádání. Systému je úplně jedno, co s vámi bude a lidé jsou mu naprosto ukradení. Cožpak nás nějak vzrušuje výměna ozubeného kolečka v převodovce? Ne, prostě tam dáme nové. A Systém dělá s námi přesně totéž...

Kdo je kdo (17. díl): Život v zrcadlovém světě, aneb když se objeví génius, všichni tupci se proti němu spřáhnou

09.09.2020

Rychlá navigace: