Kdo je kdo (19. díl): Míra našeho naprogramování = stupni naší úspěšnosti
(19. díl)
Většina lidí, která pracuje v mnohotvarém hlavním mainstreamovém proudu, nemá ani ponětí, že je řízena obrovskou manipulací a posléze se sami stávají šiřiteli neskutečně velké mystifikace, protože prošli
naprogramovanou mašinérií systémového vzdělávání a mají v sobě stejný program, podporovaný vším a všemi okolo. Věří této vytvořené iluzi a vnímají ji jako skutečný svět. Kdokoliv, kdo tuto mystifikaci
odkryje, dočká se od těch v "reálném světě" výsměchu, odmítnutí a pohrdání a navíc se na jejich podporu rychle podbízivě přidává celá "národní fronta": dav hlupáků, zkorumpovaných nohsledů a "dozorců"
systému, přežívajících otroků, chodících zombie bez duše, omezených lidských počítačových terminálů, agresivních nevzdělanců a lidí bez srdce.
Naše programování Systémem je pravidelně kontrolováno, aby se potvrdilo, zda se správně vzdáváte své jedinečnosti v jeho prospěch. Probíhá to formou písemek, přezkušování, seminárních prací, kde musíme
papouškovat přesně to, co nás Systém učí a čemu chce, abychom věřili. Za úspěšné jste považováni jen tehdy, když uspějete u zkoušek a tak potvrdíte svůj stupeň naprogramování. K poslušnosti nás motivují
různými odměnami a tituly, včetně toho, že příslušná zaměstnání jsou přístupná jen absolventům zkoušek. Ambiciózní rodiče, kteří chtějí pro své děti "jen to nejlepší" pak nevědomě páchají na svých dětech
velké násilí tím, že potlačují jejich jedinečnost a ve jménu jejich "spokojené budoucnosti" zabíjí jejich originalitu a ničí jejich duše. Při výchově dětí často využívají jejich pocitů viny a jejich touhy
po přijetí a nahání tak nevědomky své děti přímo do chřtánu Temnoty.
Individuální originálnost každého člověka nedává Systému spát, a proto neustále všechny od jedinečnosti a kreativity odrazuje, vydává nařízení a zákony, které originalitu trestají. Systém si přisvojil právo
rozhodovat o tom, co má být vnímáno jako pravda a úspěch a to štědře odměňuje (peníze, tendry, dotace, společenské uznání, sláva, postavení, tituly). Lidé, kterým chybí sebevědomí, se pak jen patolízalsky
pasívně podřídí všem pravidlům, které nastavil Systém, ať už je to jakkoliv protilidské. Potom navíc sami vyžadují, aby je ostatní vnímali jako úspěšné podle takto vytvořených systémových pravidel,
bez ohledu na skutečnou kvalitu posuzovaného. Když uspějete podle svých kritérií, tak budete považováni za "neschopné lůzry".
"Matrix je systém Neo. A ten systém je náš nepřítel. Ale když jsi uvnitř a rozhlédneš se kolem sebe, co uvidíš? Obchodníky, učitele, právníky, tesaře. Snažíme se zachránit mysl právě těchto lidí. Ale než se
nám to podaří, budou stále součástí systému a tím budou našimi nepřáteli. Musíš pochopit, že většina těchto lidí není na odpojení připravena a mnozí jsou na systému tak beznadějně závislí, že ho budou
bránit a bojovat za něj!"
Lidští otroci zmateně a zdánlivě nepochopitelně brání systém, který je zotročuje. Této patologii se v psychiatrii říká Stokholmský syndrom, který se dá popsat tak, že když na vás budou močit, tak vy budete
říkat, že prší...
12.09.2020