Konkretizace a zhmotňování slov – úpadek řeči i civilizace

(Článek 40)

Smysl védštiny se odvozoval od poznávání. S materializováním kultury upadala řeč i člověk sám do stále postupující vulgarizace a primitivismu. Proces velebení umělé inteligence a zhmotňování původního duchovního bohatství člověka je možno označit za pravou příčinu smrti národů, ničení skutečných hodnot člověka, úpadku kultur a jejich jazyků.

V zrcadlové spodní říši se Světlo poznání a člověk samotný nahrazují hmotnou nápodobou tohoto Světla, zejména zlatem a jeho mocí. Toto je vyjádřeno postupným a historicky doloženým přechodem od duchovních hodnot ke hmotným, což lze prezentovat na vývoji významu slov - posvátného Asura na Ahura, aura až aurum. Tak jako v řecké báji o králi Midasovi však v celohmotné říši zlata není možné žít, protože zlato je na rozdíl od živoucího ducha zcela neživé a nepoživatelné (tak, jako král Midas, jenž bere do rukou kousek chleba, který se mu v ústech změní ve zlato, skousne a vyplivne zlato s odporem z úst). Tak Puruša, naše pravé duchovní zlaté Slunce tak existuje v materialismu již jen ve své upadlé chtonické podobě. Už není Světlem ducha, ale fyzickým zlatem a stává se v materialistické společnosti tím nejvzácnějším, co uctívá lidská společnost. Po trvalých, duchovních a pěstovaných vlastnostech átmana, dokonalého Člověka mezi námi, už není ani veta.

Postupně narůstající nadvláda spodní síly zrcadlení a Měsíce a s tím související narůst úcty k bohu hmoty, vegetace, krve a noci, který reprezentuje indický šivaismus (kult bohyně Kálí), se již v prvních stoletích našeho letopočtu postaral o dokonalé převrácení celého védského učení. Celá, původní duchovní tradice védského křesťanství, stejně jako Kristus v Bibli, byla zatažena zrcadlovým způsobem z prostoru poznání do světa hmoty a nevědění.

Více informací na: www.bezleku.cz
Kniha: Osvoboďte zakletou princeznu, svoji duši

14.08.2018