Véda je jediná plnosmyslná řeč na naší planetě, ve které neexistují slova bez vnitřního významu a vztahu k Celku

(Článek 39)

Každý Indoevropan, který se rozhodne studovat védštinu či sanskrt, zažije stejný pocit, jako člověk od narození krátkozraký, který dostane brýle. Slova vlastní mateřštiny, která mu desítky let nic neříkala, najednou začínají promlouvat svým vnitřním významem, vše dostává řád a logickou souvislost. Zde neexistuje slovo, které by nic vnitřně neznamenalo. Dlouholetá práce s védštinou a sanskrtem nás jednoznačně dovede k pevnému přesvědčení, že všechny indoevropské jazyky vyrostly z původního stromu Védy jako její větve. Pouze védština je ale zcela prostoupena filosofickým smyslem, duchem a důležitými filosoficklými vztahy, které dnešní, ale i dnes již mrtvé jazykové větve, jako řečtina, latina či gótština, již ztratily. Pouze védština nám dává pocítit ducha poznání (brahma), ze kterého se lidská řeč jako taková zrodila. Dokonale plní posvátný úkol zrození, vystavění a následné bránění duchovně chápaného Člověka pomocí poznání. Každé védské slovo v sobě původně obsahovalo Světlo vědění a neslo v sobě hluboký význam.
Řekneme-li latinsky vidua, česky vdova, německy die Witwe nebo anglicky the Widow, nikde tato slova již nemají vnitřní význam. Vytváří jen pouhý domluvený zvuk, jehož vnitřní smysl nikdo nechápe a jen označuje ženu, které zemřel manžel. Sanskrtské slovo vidhavá, které se podobá všem výše zmiňovaným výrazům, je však plnosmyslné. Znamená totiž: ta oddělená od svého manžela (manžel v sanskrtu se řekne - dhava). Jako druhý příklad plnohodnotnosti védštiny nám může posloužit indoevropské slovo bratr. Ve všech indoevropských jazycích se řekne velmi podobné: česky bratr, německy der Bruder, anglicky the brother. Stejně jako v případě slova vdova žádný z těchto zmiňovaných termínů nemá již vnitřní ideu, má ji ale ve védštině a navíc velmi krásnou. Védské slovo bhrátar znamená - ten nesoucí, od slovesného kořene bhr, což znamená – nést. Vyznačuje totiž vnitřní smysl pravého bratrství. Pouze ten, kdo spolu se mnou nese tíži práce a odpovědnosti za obranu lidství, mi může být také pravým bratrem. Bratr byl proto kdysi dávno nejprve duchovním spojencem a teprve později pouhým pokrevním příbuzným, který vůbec nemusel chápat, co to je obrana hodnot Člověka a lidství.

Více informací na: www.bezleku.cz
Kniha: Osvoboďte zakletou princeznu, svoji duši

13.08.2018