Maháyánový buddhismus

V rámci maháyánového učení došlo k proměně pohledu na Buddhu jako na postavu. Buddha dostává nebeskou podobu, stejnou, s jakou se setkáváme v dochovaných legendách, kdy se už upírá tomu historickému Buddhovi jeho autentická a jedinečná existence a stává se vtělencem "věčného Buddhy", který se cyklicky vrací na tento svět, stále znovu a znovu, vždy v době, kdy je ho zde zapotřebí. Tímto je přenášena celá ta váha a úcta na tohoto "věčného Buddhu" a tím se z tohoto učení stává něco trošku jiného, než to, co zavedla původní tradice. Maháyánový buddhismus přinesl další novinku v učení – tzv. "paramity", které prezentují skutečně ten indický autentický vývoj, protože s těmito nejrůznějšími "základními ctnostmi" se pak v indické duchovní škole setkáváme neustále.
Buddhistické paramity jsou základními hodnotami buddhovství a působí jako jeho věčné "paprsky". Buddhisté jich zpočátku napočítali 6. Byly to tyto dobré lidské vlastnosti: 1) štědrost, 2) kázeň a disciplína, 3) trpělivost a síla vůle, 4) mravnost, 5) schopnost meditace a nakonec je tu velmi důležitá 6) paramita, která se nazývala moudrost.
Postupem času buddhismus zvolil takový způsob rozvoje, že přijímal kohokoliv, kdo se "obrátil na víru" a prošel noviciátem, tedy tou zasvěcovací dobou, bez ohledu na to, co to bylo za člověka, na rozdíl od bráhmanismu, který velmi pečlivě prověřoval, z jaké rodiny novicové pocházeli a jaké měli duchovní kvality. Tato otázka patří k jednomu z velkých sporů v buddhistické tradici a také to byla příčina toho, proč se zrovna buddhismus stal tou misionářskou bombou a nikoliv bráhmanismus. Bráhmanismus byl úzce svázaný s tradičními bráhmanskými rodinami, původními tradicemi a nic cizího, temného a duchovně nepřátelského se nemohlo jen tak lehce infiltrovat a vetřít.
Buddhismus byl ale otevřený každému a dokonce, jak píšou Džataky a buddhistické příběhy, byli přijímáni třeba i velcí hříšníci a vrahové. Toto je něco, co bylo pro védántu a pro bráhmanismus zcela nepřijatelné, protože takový skok z nevědění k vědění byl tak obrovský, že tito nízcí lidé prakticky nemohli důstojně a správně zachovávat celou dharmu a takoví jedinci se stali zákonitě jednou z příčin úpadku této filosofie.

20.01.2023