Měli byste vědět – 20. část: C-vitamín, 8. díl
Ortomolekulární lékaři povzbuzují pacienty k účasti na standardní léčbě. Neexistuje ale žádný důvod proč by onkologové měli odmítat podpůrnou vitaminovou léčbu, protože snižuje její negativní dopady. Hodnota vitamínu C v prevenci je všeobecně uznávaná a prokázaná pro mnohé druhy rakoviny. MC Cormick dokonce představil hypotézu, že vývoj rakoviny je v podstatě degenerativní změnou následkem dlouhodobého nedostatku vitamínu C.
Vitamín C totiž podporuje pevnost mezibuňkového kolagenu, čím brání rozšiřování metastáz a růstu tumoru. Vitamín C zároveň inhibuje enzym hyaluronidázu, který nádor využívá na napadání zdravých buněk.
Buňky potřebují vitamín C pro snadný průběh biochemických procesů a buňkového dělení. Nedostatek C vitamínu se projeví neúplným nebo chybným dělením buněk, což je základ pro stárnutí, degenerativní procesy v těle a rakovinu.
Vitamín C je nevyhnutelný pro imunitu a obranyschopnost a právě onkologické onemocnění často vede k hlubokému vyčerpání zásob vitamínu C. Všechen vitamín C je mobilizovaný v místě malignity a stává se černou dírou ve vesmíru našeho těla, která absorbuje všechen dostupný vitamín C, který pak chybí v ostatních tkáních.
Příklad: Onkologický pacient vykazoval skorbuticky nízké hladiny vitamínu C i po 92 denním užívání 17g C vitamínu denně.
Onkologičtí pacienti bývají unavení, apatičtí, lehce vznikají modřiny, mají slabý apetit, spánek a práh bolesti. Toto jsou vlastně příznaky skorbutu - kritického nedostatku C vitamínu. Zvýšenou spotřebu vitamínu C onkologickými pacienty bylo zaznamenáno v celé řadě studií. Pacienti aplikující C vitamín hlásí ústup bolesti a lepší toleranci vůči ozařování i chemoterapii, jsou odolnější vůči infekcím a zlepšují se jejich celkové vyhlídky léčby.
Všechny konvenční postupy představují stresovou a toxickou zátěž. Chemoterapie spočívá v aplikování vysoce toxických látek, které sami o sobě zvyšují poptávku těla po vitamínu C. Ozařování a chirurgie mají stejný dopad. Přirozená potřeba vitamínu C u takto stresovaných pacientů bývá nenaplněná a léčba jde na úkor celkového, hlubokého vyčerpání. Sice se zničí rakovinové buňky, ale tělo už nemá sílu a dostatečné možnosti se vypořádat s toxickými důsledky takové léčby. Tyto poznatky dávají za pravdu velkému potenciálu podpůrné léčby - megadávkami C vitamínu.
Vitamín C jako chemoterapie. Terapeutický účinek vitamínu C na rakovinu byl publikovaný už před 50 ti roky. Postupně přibývaly informace a nejnověji ho konečně potvrdil i oficiální výzkum. Rakovinové buňky spotřebují velké množství glukózy, vitamín C je molekulárně podobný glukóze a do buněk je transportován stejnými mechanizmy a proto se vitamín C spolu s glukózou dostává ve zvýšené míře do rakovinových buněk.
Paradoxně byl vitamín C vyřazen ze seznamu zkoumaných chemikálií jako prostředku pro chemoterapii v Cancer Chemotherapy national service center údajně proto, že je málo toxický. Je ale evidentní, že budoucnost chemoterapie spočívá právě v netoxických látkách, které jsou smrtelné jen pro rakovinové buňky a už ne buňky nemocného (vitamín C, jedlá soda).
Pokud uvážíme, že rakovina je jev, který se v přírodě celkem běžně vyskytuje, tak je logické, že se v přírodě naopak musí vyskytovat i množství protirakovinných látek, které umožňují rostlinám i živočichům, aby se s rakovinou vypořádali. Pravděpodobně půjde o rozšířené a dostupné látky. Prověřené údaje ukazují, že mezi ně pravděpodobně patří například kurkumin, kyselina lipová, vitamín B3 a B17.
Dr. Pauling dělal i přímé experimenty na myších a myši s vysokými dávkami vitamínu C přežívaly s rakovinou 20x delší dobu a vitamín C už v dávce 1,5g/den bránil návratu rakoviny močového měchýře.
Více informací na webu www.bezleku.cz a www.c-vitamin.cz
06.07.2019