Souvislosti, které všude nenajdete

Měli byste vědět – 45. část: Jsme to, co jíme – co nejíst nebo co nejvíce omezit – 2. část

Slunečnicový olej i ostatní běžné rostlinné oleje (mimo olivového oleje) a později různá "másla" a margaríny nám zničily enzymy. Podle nových poznatků hlavně slunečnicový, kukuřičný a sojový olej působí v organismu zánětlivě (způsobuje to hlavně přemíra nenasycených mastných kyselin omega-6, respektive špatný poměr konzumovaných kyselin omega-6 a omega-3) a proto mají tyto oleje značný vliv na ukládání cholesterolu v tepnách, který vlastně vnitřní stěnu tímto způsobem chrání před chronickým zánětem. Nebezpečí olejů (sójového, kukuřičného a slunečnicového) vědci zdůvodňují tím, že při jejich metabolismu se přeměňují na chemickou látku tzv. kyselinu arachidonovou, která může vyvolat uvolnění dalších chemických látek, které způsobují v těle záněty, jež stojí za celou řadou chronických onemocnění – včetně srdečních chorob. Je nutné používat pouze olivový (studená kuchyně), kokosový a přiměřeně máslo. Pro smažení (co nejméně) je vhodné pouze sádlo, palmový a kokosový olej (180°C, palmový a kokosový olej obsahuje větší množství nasycených mastných kyselin, proto se hodí na smažení, ale už ne do studené kuchyně), olivový olej je vhodný pro tepelné použití pouze do 150°C. Nekonzumujte laciné rostlinné oleje v předvařených jídlech (polotovarech) nebo v restauracích! Jako protipól laciným olejům (omega-6) s destrukční schopností pro organismus (ucpání cév a s tím související mj. zvýšený krevní tlak) konzumujte lněná semínka (olej), obsahující mj. nenasycenou mastnou kyselinu omega-3, která cévy naopak "léčí". Tuky omega-6 jsou nestabilní a náchylné k oxidaci. Nepřirozená a nadměrná konzumace těchto tuků silně podporuje volné radikály, což může následně vést k poškozování DNA a mutaci buněk. Ve studii publikované v magazínu the Cancer Research v roce 2000 vědci doložili, že kyselina omega-3 DHA dokáže zastavovat růst rakovinných buněk. Tato studie rovněž varovala, že omega-6 jsou známé tím, že naopak stimulují růst rakoviny.
Surový řepkový olej má velmi nepříjemný zápach a dříve se používal na mazání průmyslových strojů. Pokud bychom takový olej dostali na stůl, s největší pravděpodobností bychom se mu vyhnuli velkým obloukem. A právě zde se dostává ke slovu tzv. deodorizace, která má za cíl jediné – zbavit olej nepříjemného zápachu. Bohužel proces se neobejde bez pomoci chemikálií, mezi něž patří i poměrně nebezpečný hexan, který je ve své surové podobě plynnou součástí benzínu. To ovšem není jediné slabé místo procesu deodorizace. Během něj se také mění tělu prospěšné omega-3 mastné kyseliny na trans mastné kyseliny, které zvyšují hladinu špatného cholesterolu, a dochází také k uvolňování dlouhých řetězců kyseliny erukové, jež je nechvalně spojována se vznikem srdečních fibróz.
Z výše uvedeného vám možná vyplývá, že řepkový olej je pro výživu člověka naprosto nevhodný. Ve skutečnosti není ovšem až takový problém ve způsobu zpracování a škodlivých látkách, jež během tohoto procesu vznikají, jako spíš v množství řepkového oleje, které vědomky i nevědomky zkonzumujeme. Řepkový olej se totiž přidává do nejrůznějších potravin, dochucovadel a dalších přísad, které bohužel pravidelně konzumujeme. Jeho bohaté zastoupení naleznete například v tatarských omáčkách a majonézách, salátech, sladkých pochutinách, ale i dalších potravinách, kde bychom ho možná ani nečekali. Důvod je prostý – nízké výrobní náklady. Pokud ovšem z řepkového oleje chcete čerpat pouze jeho tělu prospěšné účinky, čtěte složení výrobků, které dennodenně vkládáte do svého nákupního košíku, a vybírejte potraviny bez zbytečného množství řepkového oleje. Dotační politika EU na pěstování řepky je jasným signálem o co elitám jde: abychom si vypěstovali sami co nejvíce jedů, které si za drahé peníze potom sami zkonzumujeme. Je to opět v duchu depopulační politiky lidstva a to zejména bílé rasy.
Hranolky, čipsy a pečené brambory – v těchto potravinách se nachází ve velkých koncentracích akrylamid. Tento při testech vyvolává rakovinu a poškozuje embrya. Akrylamid v potravinách vzniká během tepelné úpravy.
Aspartam. Pozornost věnujte "podezřelému" Aspartamu, protože laboratorně byl zjištěn zvýšený výskyt rakoviny již při aplikaci polovičního množství této látky na kilogram tělesné hmotnosti doporučené Mezinárodní zdravotnickou organizací (WHO). Pokud si dáte nízkotučný jogurt, limonádu nebo žvýkačku bez cukru, je pravděpodobné, že obsahují Aspartam. Přibližně 70% vyrobeného Aspartamu se používá k výrobě limonád.
Akrylamid vzniká v potravinách bohatých na sacharidy, které se zpracovávají při vysoké teplotě smažením, pečením či pražením surovin bohatých na uhlohydráty (škroby), při teplotách nad 100 °C. S rostoucí teplotou se zvyšuje jeho tvorba, zvýšené (zdravotně nebezpečné) množství akrylamidu vzniká nad 170°C. Jedná se především o brambory zpracovávané na bramborové lupínky (chipsy), bramborové hranolky, pečené brambory. O něco nižší obsah se nachází v chlebu (hlavně chlebová kůrka), ve snídaňových cereáliích (pražených), v kávě, kávovinových náhražkách, biskvitech, pernících, krekrech, oplatcích a sušenkách.
Strava a stravovací návyky zapříčiňují 90% všech disharmonií – nemocí nejenom trávicího mechanismu člověka. A obráceně. Strava dokáže léčit. Nejezte nic, co obsahuje kyselinu citrónovou. Dává se do všech limonád. Je i ve spoustě potravin a bonbónech. Odvápňuje organismus – způsobuje křeče svalů a leptá sliznice, které pak snadno propouští infekční viry a bakterie. Je vědecky dokázané, že jakýkoliv zásah do stravovacích návyků se nejprve objeví jako případná disharmonie – nemoc nejdříve za rok, ale většinou se objeví za 3-10 let.
Uvědomte si, že vy máte poslední slovo v tom, co se Vám dostane, či nedostane do úst a následně do žaludku!

Jsme to, co jíme: co nejíst nebo co nejvíce omezit – 2. část

Rychlá navigace: