Na počátku je čisté Bytí
Na počátku je čisté Bytí. Je bez myšlenky a bez prožitků. Holé, čisté a prázdné. Aby si Bytí mohlo uvědomit samo sebe, potřebuje myšlenku. Myšlenka se stává činem a je kořenem činění, dělání a je též kořenem duality. Dualita umožňuje prožitky, které obohacují a rozvíjí Bytí. Dualita je boj i smír. Strach i ljubov (láska). Bytí je v každém a ve všem a skrz pocity získává prožitky. Když je Bytí pochopí, přestává opakovat stejné prožitky stále dokola. Pak se Bytí vrací zpět k sobě, čisté, poučené a plné prožitků. A to je základní vesmírný princip.
Boj i smír je "Hra". Výhra i prohra.
Výhra = vý + hra = získat něco hrou, což nás v prvotním významu této předpony vede z vnitřku ven, tedy od sebe pryč.
Prohra = pro + hru = jsem pro projití hrou; Bytí je odváděno od sebe prostřednictvím Hry. Je odváděno přes Hru zvanou Život.
Hraji, a tím pádem jsem vítězem i poraženým. Učím se. Čisté Bytí v nás se pak díky prožitkům, vítězstvím a porážkám, může svobodně rozhodovat. Počátečním smyslem je učit se. Učit se přijímat porážky a znovu
se účastnit Hry, boje. Učit se přijímat vítězství bez nadutosti a pýchy.
Mám-li prožitek – pak cítím a vím. Stále se učím. Přijímám. Odmítám. Poznávám. Zjišťuji, že není potřeba hrát, stále dokola bojovat, neustále prožívat vítězství a porážky, přestože vítězství i porážky
jsou účelem této Hry – tedy učení.
23.07.2022