Nástup Habsburků na český trůn (1526)

Bitva u Moháče umožnila nástup Habsburků na český trůn. Toto strategicky bezvýznamné střetnutí, kdesi v cizí uherské nížině, předznamenalo dějiny našeho národa a státnosti na bezmála čtyři století. Mladičký, nedávno dvacetiletý, český a uherský král Ludvík Jagellonský se odhodlal k útoku na armádu osmanského sultána Süleymana I. Nesmyslně naplánovaný útočný plán (nebo to byl skrytý záměr, jak uvolnit cestu Habsburkům k moci?) vrchního velitele uherských sil Pála Tomoriho znamenal smrt nejen pro většinu křesťanské armády, ale také i krále z rodu Jagellonců. Žoldácká jízda se "po rytířsku" rozjela na svého tureckého protivníka. Jeho vlastní jízdní sbory začaly spěšně vyklízet první linii a křesťané, vida, že nepřítel se jich zalekl, popohnali své koně ještě k rychlejšímu cvalu. V plné rychlosti se však řítili vstříc obnaženým hlavním tureckých děl a mušket obávaných janičárů, jejichž obsluha se skrývala za vlastní jízdou. Smrtící palba skosila křesťanské jezdce stejně jako celou ideu rytířství. Jakoby epocha středověku, které dominovali hrdinní jezdci v plné zbroji, nemilosrdně padla nastupující době novověku – době palných zbraní.
Nástup Habsburků na český trůn označují události od smrti uherského a českého krále Ludvíka Jagellonského v bitvě u Moháče vedoucí ke zvolení Ferdinanda I. z rodu Habsburků. Čeští stavové sice trvali na volbě mocnáře, na rozdíl od moravských, ale nebylo jim to nic platné. Dodnes jsou známa jména českých velmožů, o kterých se spekulovalo jako o možných kandidátech. Jednalo se o vnuky Jiřího z Poděbrad, knížata Friedricha Lehnického a Karla Minsterberského, nejvyššího purkrabí Zdeňka Lva z Rožmitálu a moravského velmože Vojtěcha z Pernštejna. Prostřednictvím Ferdinanda I. upevnil habsburský rod definitivně svoji mocenskou pozici v Evropě. Brzy se však ukázalo, že habsburská nátura je na hony vzdálena té jagellonské a že nastává Čechům velmi těžká doba vlády tvrdé ruky. Toto rdousící sevření pak trvalo téměř čtyři století.
Habsburští panovníci chtěli mít neomezenou moc. Proto začali omezovat výhody a velký vliv českých šlechticů a měst. Zřídili ve Vídni úřady, které byly nadřazeny úřadům českým (to by se dnes jistě líbilo i EU). Jediný český král z rodu Habsburků Rudolf II. si za své sídlo zvolil Prahu místo Vídně. Čeští šlechtici postupně ztráceli právo zasahovat do jakýchkoliv státních záležitostí. To je pobouřilo a na začátku 17. století v roce 1618 za vlády Matyáše to vyprovokovalo povstání proti vládě Habsburků. Začátek povstání vznikl po hádce rozhněvaných šlechticů, kteří vyhodili dva úředníky a písaře z oken do hradního příkopu na hromadu odpadků. České stavovské povstání od 23. května 1618 začalo tedy druhou pražskou defenestrací. Z oken Pražského hradu byli vyhozeni místodržící Vilém Slavata z Chlumu a Jaroslav Bořita z Martinic i se sekretářem Fabriciem. Pád přežili a nezasáhla je ani následná střelba. Za 2 roky zachvátilo Čechy, Moravu, Slezsko a Lužici povstání a stavové odmítli nástupce Ferdinanda II. za českého krále.
Bitva na Bílé hoře. Armády vytvořené vesměs žoldáky se střetly 8. listopadu 1620 na Bílé hoře kousek od pražských městských hradeb. Bitva trvala 2 hodiny a rozhodla o osudu celého stavovského povstání. Výhodnější pozici zaujalo stavovské vojsko na návrší, když obsadilo místa těžko přístupná díky hlubokým obranným příkopům vykopaným v noci před bitvou. Odpočaté, dobře živené vojsko, ale nezvítězilo. Důstojníci zůstali v krčmách a nevyplacení žoldu stavovskému vojsku, zahálka naverbovaných oddílů vedlo ke vzbouření, nespokojenosti vojáků a malé ochotě k boji, ale nejvíce zřejmě fakt, že část žoldáků na straně povstání byli uplaceni habsbursko-katolickými kruhy a z bojiště prostě utekla. Situace císařsko-ligistických vojsk totiž nebyla vůbec ideální, protože bylo vyčerpáno rychlým pochodem k Praze. Navíc jich bylo i méně. Rychlé vítězství císařských a vojsk překvapilo obě strany. Císařská strana ji připisovala vyšší moci, stavové a protestanti nechápali, jak k jejich prohře došlo. Nakonec byla podezřelá ze zrady a zbabělosti část armády a někteří dokonce tvrdí, že tato událost byla zinscenovaná a část vojska podplacena, aby vznikla záminka se krutě následně vypořádat s českými stavy, šlechtici a definitivně si porobit české protestanty.

12.01.2022