Neskutečné: Jak dlouho žije pacient s chemoterapií a jak dlouho bez ní?

Dr. Hardin B. Jones, bývalý profesor medicínské fyziky a filosofie na Kalifornské univerzitě v Barkley studoval délku přežití onkologických pacientů po dobu více než 25 let. To na co přišel, doslova vyvedlo z míry celou vědeckou komunitu, která se dodnes s jeho zjištěními nedokázala smířit.

Na konci svého výzkumu totiž došel k závěru, že navzdory obecně propagované víře, chemoterapie prostě nefunguje.

Byl svědkem, jak mnozí pacienti s rakovinou, které léčili chemoterapií, umírali strašnou smrtí. Mnozí z nich podlehli svému osudu mnohem dříve, než ti, kteří si nezvolili žádnou léčbu.

Po dalším přezkoumání Dr. Jones zjistil, že pacienti po chemoterapii umírali dokonce mnohonásobně rychleji. Jeho statistické studie jasně ukázaly, že rakovinný průmysl nechce, aby se svět dozvěděl o této multi-miliardové dojné krávě.

Lidé, kteří odmítli konvenční léčbu, žijí v průměru ještě 12,5 roku, uvádí Dr. Jones o svých zjištěních, které byly publikovány v deníku Transactions of the New York Acedemy of Sciences (protokoly Akademie věd v New Yorku). Ti, kteří akceptovali standardní metody léčby, žili v průměru jen tři roky a navíc kvalita jejich života se z důvodu nepříjemné ortodoxní léčby, velmi zhoršila.

Pacientky s rakovinou prsu, které odmítly všechny konvenční terapie, žily podstatně déle, než ty, které následovaly systém. Studie Dr. Jonese také zjistila, že ženy, které odmítly chemoterapii, radiaci i operaci a nakonec zůstaly bez léčby - žily až čtyřikrát déle než ženy, které šly pod skalpel nebo souhlasily s tím, že jim bude podávána chemoterapie.

Odmítání konvenční léčby rakoviny a nicnedělání mělo tedy za následek u pacientů s rakovinou to, že žili 4x déle, než jejich poslušní kolegové.

Jedná se o fakta, o kterých nikdy neuslyšíte v mainstreamových médiích. Ty neustále živí mýtus o tom, že pacienti s rakovinou z nějakého záhadného důvodu, potřebují toxické látky vstřikované do žil na to, aby přežili a dosáhli statusu vyléčen (což je navíc, stejně velmi zavádějící označení).

Mnohé známé výzkumy, které zdravotně-industriální komplex soustavně ignoruje nebo potlačuje, odhalují, že obzvláště chemoterapie prostě není efektivní léčebnou metodou na rakovinu.

Úspěšnost chemoterapie i podle konzervativních kritérií, je jen asi 2%.

Jak bylo také přiznáno ve studii publikované v deníku Clinical Oncology v roce 2004, úspěšnost chemoterapie je opravdu jen asi 2% ze všech případů rakoviny. A to je založeno na kritériu standardní pětileté doby přežití, která technicky není indikátorem přežití, i přesto, že úřady ji takto prezentují.

Odlišná studie prezentované v časopise Journal of the American Medical Associatioan (žurnál americké medicínské asociace) zpětně v roce 1979 zjistila, že většina běžných procedur pro diagnózu a léčbu rakoviny prsu (z nichž se téměř všechny používají dodnes) neudělaly nic pro snížení jejího výskytu nebo prodloužení života pacientek.

Dvě další studie, první z Izraele publikovaná v roce 1978 a druhá z Velké Británie publikovaná v roce 1980 v deníku Lancet zjistily totéž. Celková doba přežití pacientů s primární rakovinou prsu se za posledních 10 let nijak nezlepšila a to navzdory používání vícesložkové chemoterapie zaměřené na metastáze, vysvětluje to studie v deníku Lancet nazvaná "Selhání chemoterapie při prodlužování života ve skupině pacientek s metastazovanou rakovinou prsu". Dále nebylo zaznamenáno žádné zlepšení v dožití od prvního metastazování. Doba přežití mohla být u některých pacientek na chemoterapii dokonce zkrácena.

Přírodní terapie pro léčbu rakoviny jsou Vaší nejlepší volbou, pokud se u vás toto hrozné onemocnění vyskytne.

Existují řešení pro léčbu rakoviny přírodním způsobem, které zahrnují nicnedělání, což je jinak stále lepší, než jít konvenční cestou.

Zbožné přání o službě lidem, nezmění nic na tom, že farmaceutický průmysl je prostě a jen průmysl. Lékaři, výrobci léků, nemocnice a další zúčastnění vydělávají velké peníze vždy, když se onkologický pacient podvolí standardní léčbě. Ta obvykle zahrnuje vstřikování chemoterapeutických jedů do těla, pálení ionizující radiací nebo odřezávání částí těl, případně nějakou barbarskou kombinaci všech tří dohromady.

Je možné, že pár lidí bude s tímto pohledem na konvenční léčbu silně nesouhlasit. Nejčastěji to budou samotní onkologičtí pacienti, případně rodinní příslušníci, kteří viděli své milované umírat a samozřejmě celá skupina těch, kteří na tomto utrpení a defakto zabíjení velmi dobře profitují. Faktem ale zůstává, že každá z těchto domnělých léčebných metod v mnoha případech prostě nefunguje. Jisté je, že všichni ti, kteří se na takové léčbě podílejí, ať už vědomě či nevědomě, přímo či nepřímo, výrobně či organizačně, si velmi zahrávají s karmickými důsledky svého počínání a musí v budoucnosti počítat s tvrdým trestem...

14.12.2017