Nestydaté lži se pokládají za historickou pravdu

Bohužel, pro všechny naivní čtenáře nejen dnešních novin, ale i četných starých mýtů, zatím platí: "Co je psáno, to je také dáno a nestydaté lži se pokládají za historickou pravdu."
Původní védský nápoj poznání "nápoj sómy", byl židokřesťanstvím změněn na víno, což je důmyslně temná a významná změna, protože ta představa, že u "svatého přijímání" pijeme alkohol, který navíc symbolizuje krev, je pro původní duchovní školu naprosto nepředstavitelná a nepřijatelná. Mešním vínem je tady v podobě židokřesťanské liturgie symbolizována "svatá krev", která krmí boha – démona podsvětí, Pána Zla, který se jí živí. Proto gnostický závěr o této liturgii je jednoznačný a v historii mnohokrát také ventilovaný – židokřesťanství je ďábelství, protože tam, kde se přijímá krev, byť symbolicky, tam, kde se pije krev, tak to je říše mrtvých, kteří kradou živým jejich životní sílu, tu sílu vnitřního Člověka, která lidi vede k tomu, aby byli morálně pevní a charakterní. Židokřesťanské ovládání lidí je spojeno se záměrem, ve kterém jsou lidé navěky svázáni vinou hříchu a spojeni s podvodem lži, vinou vraždy a jsou manipulování k tomu, aby byli zároveň tolerantní ke zlu a respektovali, že podstata člověka není pravda a mravnost, nýbrž naopak hlad, žízeň a ziskuchtivost.
Náboženství Hada se zde opět jen zamaskovalo a navléklo si na sebe šaty Krista. Toto židokřesťanské náboženství oklamalo všechny, kteří sice mají oči, ale nikoliv k vidění. Spodní svět vod již dávno pochopil, že napodobivé herectví a lživé chlácholivé slovo jsou daleko účinnější prostředky k ovládání a dobývání cizího majetku, nežli meč sám. Lživé slovo zde otevřelo Temnotě dveře k moci a je přímým opakem védského slova "Pravda", stejně jako probuzení a poznání. "Lež" se tak vydala na své vítězné tažení po celé planetě. Židokřesťanství láká lidi vzhůru, ale vede je dolů na rozdíl od Védánty. Vede jej vědomě od stromu poznání, avšak tomuto směřování bezostyšně říká "směřování vzhůru".
Pokud přijmeme takovouto nečistou zmanipulovanou nauku, tak už jsme o sobě rozhodli. Už nemůžeme reptat vůči nemorálním poměrům ve společnosti, už nemáme nárok na to, abychom někomu něco vyčítali. Jestliže do toho, co je pro člověka spásné, zahrnujeme podlost, lest, lež a dokonce rituální vraždu, což je "oběť Krista" a pití jeho krve, tak to, co se dnes děje ve společnosti, je jen pouhým logickým důsledkem této zatemnělé nauky, kterou podporujeme, a kterou jsme přijali.
Také smysl oběti je v židokřesťanství pochopen tím nejstrašnějším možným způsobem. Celé západní dogma, veškerá liturgie a doslova všechno je v katolictví neboli židokřesťanství spojeno s domněle spásnou "obětí Krista". Tuto oběť Krista musíme ztotožnit s obětí velikonočního beránka a vázat ho tedy s židovským obřadem, který má dávnou tradici a jehož smyslem je prolití krve na podporu démona – spodního Boha. Slušní, bohabojní křesťané neprohlédli podstatu toho, o co se v židokřesťanské "oběti Krista" jedná a nepochopili skrytou ďábelskost tohoto scestného učení. Jsou často velmi naivními a jednostranně informovanými dobráky, kteří nepochopili základní podstatu této manipulace a nechali se přesvědčit sladkými slůvky. Měli bychom se do posledního dechu bránit před ideologií, která oslavuje zabití člověka jako "spásu"! Musíme zcela odmítnout krvavé náboženství a celý mysteriózní kult krve. Nic takového nás naši praotcové neučili, nic takového nebylo ani ve Védě, ani u starých Slovanů.
Védskou víru reprezentuje sanskrtské slovo pro víru – "šramá", které znamená důvěru ve védské svaté slovo. Je to důvěra ve svatou tradici "zřeců", těch, kteří vidí. Víra, kterou jsme přijali my v podobě Bible a židokřesťanství je ale víra slepá, je to víra fatalistů a pověrčivých lidí, že nám neznámý a nepoznatelný Pán světa a času něco přiřkne bez našeho přičinění, bez naší práce a duchovní oběti. Je to egoistická víra v to, že právě já přežiji, že mně "můj Bůh" pomůže, a když mně pomůže, tak já mu za to budu sloužit, děkovat a třeba i prolévat krev. Je to víra ve stále narůstající egoismus.

21.11.2020