Nezapomeňte, že pokud budeme svítit, tma se sama rozestoupí (2. díl)
Nemůžeme být pravdiví, pokud očekáváme nebo chceme, aby s námi ostatní souhlasili.
Žít v pravdě je velmi vysoký standard. Pravda není žádná hračka a navíc říkat, co je pravdivé, není to, co si myslíme. Být pravdivý neznamená říkat náš názor. To vše je iluze, zkreslení a projekce. Není
to o tom, abychom vyklopili koš s odpadky z naší mysli na někoho jiného. Pravda není vnutit někomu naše názory. Toto není pravda. Pravda neznamená mluvit o našich přesvědčeních. To není pravda. To je
způsob, pomocí kterého se ve skutečnosti před pravdou jen schováváme. Pravda je mnohem intimnější. Když říkáme pravdu, intuitivně máme pocit naplnění a připadá nám, jako bychom vycházeli z temné skrýše
na slunce. Říkat stále pravdu je mluvit z pozice úplné a absolutní nechráněnosti a přitom mít pocit velké sebedůvěry a jistoty. Musíme navštívit každé místo v nás, které se bojí říci pravdu, ale musíme
také odhalit strukturu víry, která nám říká: "Nemůžu".
Pokud si myslíme, že být "vzhůru" znamená, že celý svět s námi bude souhlasit, pak jsme úplně mimo. Část stavu probuzení je ochota být "ukřižován". Nemůžeme být pravdiví, pokud očekáváme nebo chceme,
aby s námi ostatní souhlasili. Tento postoj pouze chlácholí naše ego a my si říkáme: "možná se jim nebude líbit, co říkám, možná, že nebudou souhlasit, možná, že mě nebudou mít rádi". Pokud budeme takto
sebe chránit, tak se zbavujeme skutečné svobody. Jen tím, že si uvědomíme, že jsme všichni jediným Duchem, který se projevuje jako všechno a všichni, tak tím získáme naprostou svobodu.
Spousta lidí se začne bát, když si začnou uvědomovat, kam je celý tento pohyb probuzení nese. Jsou přiváděni do oblasti, kde jsou nuceni být neobvykle poctiví, skuteční a rozhodně budou muset vyjít
z úkrytu. Toto někteří chápou jako rozpor s myšlenkou probuzení, která je prezentována jako nalezení bezpečného útočiště v nějaké vnitřní zkušenosti, a kde se nemusíme vyrovnávat se životem takovým,
jaký je. Probuzení je ale ve skutečnosti něco jiného. Je to stav bytí, ve kterém nacházíme schopnost vypořádat se s našimi životy takovými, jaké opravdu jsou. Tato část procesu probuzení po nás požaduje,
abychom se přestali skrývat a to na každé úrovni našeho bytí. Vyjít z úkrytu a být upřímný sám k sobě může být obzvláště náročné pro ty, kteří žijí uvnitř svých hlav a jsou chyceni v mužském aspektu
vědomí. Takové osobnosti oplývají silným intelektem, který má schopnost racionalizovat a ospravedlňovat vše a zejména to, co se týče lží vycházejících z naší falešné osobnosti. Mají tendenci se pragmaticky
zacyklovat ve stavu analýzy, což je paralyzuje a nedovoluje jim, aby rozpoznávali cokoliv "nad ní a za ní". Postupně jsou uvězňovány v silných, opakujících se myšlenkových smyčkách a v racionalizující
mysli. Těmto lidem jsou ale dveře k Božství zatím uzavřené, protože jsou odříznuti od svého pravého "Já", uvnitř vězení své opičí mysli.
17.03.2023