Souvislosti, které všude nenajdete

Nová chronologie dějin (25. díl)

(25. díl)

Údajně existuje spousta důkazů o tom, že řada stávajících pevností byla postavena v 17. a 18. století. Například v Čeljabinské oblasti byly údajně postaveny v roce 1736 Kyzyltash, Miass (v oblasti vesnice Miass, okres Krasnoarmeisky, Chebarkul, pevnost Čeljabinsk, v roce 1737 pevnost Etkul a v roce 1742 Uiskaya).

Ale fakta naznačují něco jiného. Pokud prozkoumáte několik hřbitovů, které jsou považovány za velmi staré, tak je velmi zajímavé, že před rokem 1834 nejste schopni nalézt žádné hroby. Skutečnost, že máme dokument, který hovoří o založení osady v roce 1736, a také skutečnost, že nyní na tomto místě existuje osada nebo město se stejným nebo podobným názvem, neznamená, že v roce 1812 až 1815 nedošlo k žádné katastrofě, která by zničila celé osídlení, které v té době existovalo. Existuje skutečně mnoho faktů, které naznačují, že na Sibiři došlo před 200 lety k rozsáhlé katastrofě.

Mohly se změnit zájmy, mohli být přemístěni kozáci jinam, pevnosti mohly ztratit svůj vojenský význam, ale původní architektonické struktury nemohou zmizet bez následků do architektury města a osad. Jakmile byla pevnost postavena, začala ovlivňovat celé uspořádání zbytku osady a následnou výstavbu, která postupně vzniká kolem pevnosti. Tento vliv se uplatňuje i poté, co již pevnost zanikla nebo byla zcela zničena. Mohlo být rozhodnuto o demolici hradebních zdí, možná dokonce o stržení zemních hradeb a zaplnění příkopů, ale nikdo nebude znovu stavět silnice a demolovat již postavené domy vedoucí k pevnosti. Současně lze v průběhu času staré domy vyměnit za nové, ale obecná struktura ulic a centrálních komunikací zůstane zachována. V tomto případě půjdou centrální dopravní tepny a ulice k branám pevnosti. Toto je jasný důkaz o tom, na kterých místech v hluboké minulosti stávaly pevnosti.

Podíváme-li se na města v evropské části Ruska, uvidíme právě takový obrázek. Kreml v Moskvě, Nižním Novgorodu a Kazani pevně definoval strukturu starého centra města. Zároveň všude hlavní silnice vedou k branám pevnosti. Podobný obraz pozorujeme ve městech, kde pevnosti dodnes nepřežily. Ulice vedou ve sbíhajících se úhlech ke středu, kterým byla pevnost, i když je to pro stavbu domů, zejména kamenných, nevhodné. Nikdo už kvůli pohodlnosti stavby nezmění stávající strukturu ulic. Pokud jsou staré domy zbořeny, tak jsou nové domy přistavovány do stejných ulic.

Nyní se podívejme, co vidíme na jižním Uralu. Podle historických pramenů tu nejprve vznikla pevnost a kolem ní postupně rostlo osídlení. V takových případech vždy město vyrůstá podél hlavních komunikací vedoucích do pevnosti. I když jsou později některé domy nahrazeny novými, silnice zůstávají na stejném místě. Je to jasně patrné na uspořádání měst, která vznikala tímto způsobem: i když původní pevnost zanikla, architektonické řešení zástavby v sobě její pečeť uchovalo. Samotné město Čebarkul však naprosto ignoruje fakt, že na daném místě někdy nějaká pevnost byla! Centrum města je úplně jinde, hlavní trasy vedou k současnému středu města a na starou pevnost neberou žádný ohled. A nejen to: k místu, kde kdysi stála, nevede vůbec žádná cesta! Zato v těsné blízkosti jasně rozeznáváme neobvyklou kruhovou proláklinu o průměru 430 metrů. Závěr je jediný: čebarkulská pevnost byla zničena spolu s okolním osídlením, které bylo v její bezprostřední blízkosti. Současné město Čebarkul bylo postaveno nově na tomto místě, ale stavělo se na čistém drnu až v 19. století, po odeznění katastrofy. Proto zničené stavby včetně pevnosti neměly žádný vliv na jeho plán, na položení jeho centra a směry jeho hlavních komunikací.

Řeka ve středu Čeljabinsku má úplně jinou konfiguraci než na plánu pevnosti. Stejně jako v případě Chebarkulu rozložení Čeljabinsku zcela ignoruje skutečnost, že před 100 lety někde poblíž mostu byla opevněná pevnost. Nyní vidíme dobře naplánované pravidelné osídlení, které je vhodné stavět z ničeho, od nuly. V oblasti, kde byly prováděny archeologické vykopávky při stavbě nového muzea byly navíc nalezeny pozůstatky staré pevnosti.

Také v uspořádání staré části města Miass struktura ulic nikterak nezapadá do logického architektonického schématu. Obecně platí, že tu máme stejný obrázek, jako ve dvou předchozích případech.  Stávající dispozice obce zcela ignoruje skutečnost, že na tomto místě byla kdysi pevnost, která byla základem celé struktury osídlení. Stará pevnost opět byla zničena spolu se starou osadou a později na tomto místě byla postavena nová vesnice se stejným názvem, po katastrofické události.

Nová chronologie dějin (25. díl)

10.08.2021

Rychlá navigace: