Souvislosti, které všude nenajdete

Nová chronologie dějin (28. díl)

(28. díl)

Kam se poděly ostrovy v horní části Kaspického moře, řeky a celá města? Kaspické moře postupně mizí a dopady pociťují lidé podél pobřeží v každodenním životě. "Vědci" předpovídají, že se největší jezero na světě do konce století "kvůli klimatickým změnám" zmenší o čtvrtinu. Podle několika studií jezero prý vysychá úměrně tomu, jak v regionu kvůli klimatickým změnám stoupají teploty. Ve 30. letech přehrazení řeky Volhy, která jezero zásobuje vodou z 80 procent, způsobilo pokles hladiny o dva metry za pět let. V 90. letech kvůli větším srážkám kolem Volhy naopak hladina moře nečekaně stoupla až k takřka rekordní úrovni. "Před třiceti lety už vlny začínaly odnášet budovy. Tehdy jsme si dělali starosti, jak ochráníme město", vypráví pětašedesátiletý penzista z Darbentu Zaur Mullajev. V roce 1996 se však situace obrátila. Hladina začala zase rychle a trvale klesat, což platí dodnes. Ročně poklesne o zhruba sedm centimetrů. V Derbentu vlny ustoupily asi o sto metrů a nechaly za sebou míle písečných dun podél pobřeží. "Z Volhy přitéká stále stejné množství vody, ale vyšší teploty na povrchu znamenají, že se voda více vypařuje", vysvětluje Eldar Eldarov, profesor geografie z Dagestánské státní univerzity. To je oficiální teorie, která získává ve "vědecké komunitě" čím dál větší váhu. Podle jedné loňské studie klesne hladina Kaspického moře do konce století až o 18 metrů. Při takovém scénáři vyschne zhruba čtvrtina jeho současné rozlohy. A zanechá za sebou 93 000 kilometrů čtverečních nových pouští, podobných těm v okolí vysychajícího Aralského jezera. Kaspickému moři, které je místy více než kilometr hluboké, pravděpodobně nehrozí vyschnutí do takové míry jako v případě Aralského jezera. Aralské jezero bylo před 50 lety čtvrté největší jezero světa, které mělo rozlohu jen o něco menší než Česká republika. Jedná se o bezodtoké jezero s dvěma velkými přítoky – řekami Amudarjou a Syrdajou. Toto jsou současné zprávy o této oblasti...

Na starých mapách Kaspického moře a oblasti kolem Aralského jezera v 16. – 18. století to vypadá úplně jinak, než dnes. Konfigurace moře je zcela odlišná a mapa jasně ukazuje velké řeky, které tečou do Kaspického moře na východním a jižním břehu. V současné době tyto řeky už nejsou pozorovány a zcela zmizely z povrchu zemského... Kromě těchto vyznačených řek zmizelo i mnoho měst. Zároveň však lze snadno najít města a řeky, které se nacházejí na západním a severním břehu, ale ty, které se nacházejí na jižním a východním břehu, nejsou. Jak se stalo, že v jedné části toponyma přežily dodnes, zatímco v druhé vše zmizelo? Co nám o tom může říci oficiální historický mýtus? A kam se poděly ostrovy v horní části Kaspického moře? Jsou nejen pečlivě nakreslené, ale je dokonce naznačena jejich příslušnost k různým státům.

Vzpomínáte si na pohádku Alexandra Sergejeviče Puškina "O zlatém kohoutku", kde se říká: "Dej mi holku, šamakhanskou královnu". Ukázalo se, že město Shamakhia skutečně existovalo a navíc relativně nedávno, protože o něm psal i Puškin, který se o něm dozvěděl z příběhů své chůvy Ariny Rodionovny. Nyní už ho na mapě nenajdete. Stejně jako nenajdete další města umístěná dále podél pobřeží: Kesker, Farabath, Ferebath, Esterabad, Aftrabath ad.

Mapa také ukazuje, že město Samarkand stojí na řece, podél které se můžeme dostat ke Kaspickému moři! Řeka, na které Samarkand stojí, se vlévá do velké řeky, která je na jedné z map označena jako Kajak a kterou můžeme pozorovat téměř na všech dříve revidovaných mapách. To znamená, že tato řeka tehdy skutečně existovala. Kde je řeka, kterou se můžete dostat ze Samarkandu do Kaspického moře? Kde jsou všechny tyto řeky a města podél jižního a východního pobřeží Kaspického moře?

Nová chronologie dějin (28. díl, foto 1)
Nová chronologie dějin (28. díl, foto 2)

17.08.2021

Rychlá navigace: