Nová chronologie dějin (4. díl)
(4. díl)
Svatá říše Římská byla uměle "zestárnuta", protože vznikala až v období 800 až 962 a byla ustanovena císařem Otou I Velikým. Nevznikla tedy ukřižováním Ježíše Krista v roce 33, jak je nám historiky podsouváno. S védických a jiných zdrojů vyplývá, že skutečné jméno "zřece" a duchovně činného a Světlo přinášejícího kněze bylo Radomír. Jeho manželka se jmenovala Magdalena a s ní měl několik dětí. Byl poslán na jih Tartárie, aby zde vyvolenému národu vysvětloval a předával učení o tom, že lidská bytost je stvořena z těla, má vdechnutou duši a liší se od nižší formy člověka svým svědomím (což je védicko-slovanský princip). Aby se lidská bytost mohla vyvíjet, potřebuje dar Ducha svatého a potřebuje být vystavena vykřesávacím silám (projít křestem), jejichž působením získá člověk to pravé poznání a pochopí důležitost svědomí. Pokud se v člověku zapne svědomí je už dále veden božským vědomím a je napojen na božské principy. Radomír učil jak rozvíjet svoji duchovnost, jak probudit rozšířené vědomí a jak se spojit s Duchem svatým. Tento Kristus (posel Světla Ra-do-mír) byl ukřižován 16. 2. 1086 na hoře Bejkoz u Konstantinopoli. Jeho jméno v sobě nese "radost světu nesoucí" (dost Světla Ra). I ve starodávných textech se můžeme dočíst o tom, jak se Ježíšovi učedníci ptali, kde všude mají šířit Ježíšovo poselství Světla poznání a křesťanské lásky. Bylo jim řečeno, že všude kromě severu, protože zde žijí již lidé probuzení, kteří jsou již v souladu se svým svědomím. Kristus se snažil napravit "ztracené ovce domu izraelského", což byl také hlavní důvod velké nevole příznivců boha Jahveho, který lidem předával trochu jiné poselství, než je mírové soužití, hluboká láskyplnost k bližnímu, úcta k pravdě, poznání a transparentnosti.
"Třetí síle (kosmické)" se v následujícím období (1096 – 1270) podařilo manipulativně postavit "Bílou rasu" proti sobě a rozpoutat osm křížových výprav a bratrovražedné krveprolévání Bílé rasy navzájem. Těchto 8 křížových výprav bylo zorganizováno, aby Radomírova světlá mise a vše co dobrého přinášela, bylo důsledně rozprášeno. První křížová výprava proti Radomírovým následovníkům byla vypravena roku 1096, a to pouhých deset let po jeho ukřižování. Pravý smysl křížových výprav byl zamlčen a skryt za boj s tatarsko-mongolským jařmem, který ale historicky vůbec neproběhl. Zato ale probíhala usilovná čistka a pronásledování všech stoupenců učení Světla Radomíra a všech šiřitelů poselství lásky, míru a lidské sounáležitosti. V té době tedy v Evropě probíhala tvrdá vlna čistek, (pod skrytým názvem křížové výpravy) jejichž cílem byl "hon" na následovníky a potomky Radomíra a na šiřitele a opatrovníky jeho učení. Takto byli vyvražděni miliony Katarů, těch nejčistších, což byli přímí následovníci Radomíra a stoupenců Světla.
Kataři (z řeckého slova "καθαρός" katharos, čistý) či albigenští (dle města Albi) byli nazýváni všichni členové velkého středověkého křesťanského náboženského hnutí na Západě. Sami členové hnutí se považovali za křesťany a označovali se jako praví křesťané (veri christiani) či dobří lidé (Bonhommes). Od počátku byli římskou církví vnímáni jako ti nejnebezpečnější heretici a právě za účelem potlačení katarství vznikla ve 30. letech 13. století papežská inkvizice.
Kataři měli svou vlastní organizaci nezávislou na strukturách římské církve, své vlastní obřady, učení a cíle. Mezi nejvýznamnější ohniska hnutí patřila Okcitanie (oblast v dnešní jižní Francii a některá italská města), byli však rozšířeni i jinde. Panuje shoda, že katarství bylo spřízněné s balkánským hnutím bogomilů. První nesporný výskyt katarství v západní Evropě je doložen roku 1143 v Kolíně nad Rýnem a zmínky o něm se vyskytují až do počátku 13. století, kdy došlo k jeho potlačení. Ze slova "Katar" je prostřednictvím německého "Ketzer" odvozen i český výraz "kacíř". Láskyplné učení, které Kataři hlásali, neznáme v celé jeho úplnosti, protože většina vlastní katarské literatury byla zničena a dochovaly se z něj jen zlomky. Většina dochovaných informací tak pochází z dobových kronik, protikatarských pojednání a z rozsáhlých inkvizičních archivů.
17.07.2021