Od Hyperborejců, Árjů a Keltů, přes národy Nýsů a Vindů, až k Čechům (5. díl)
(5. díl)
Povězte mi, Čechové, zda víte, kým jste?
Jak sladké je jméno ráje, z něhož přicházíte?
Zákonem Nejvyššího vám úděl byl dán.
Povězte mi, zda mu dostojíte?
Hovoříme-li o Češích nebo českých kmenech, pak musíme vzpomenout na Nýsy – mocný kmenový svaz Cichů (Čechů), Moravanů, Slezanů, Slovinů, Charvátů a Srbů. Mezi nimi kmen Cichů byl ve velké vážnosti
pro množství moudrých a statečných mužů, z nichž pocházeli králové a vůdcové Nýsů. Plynutím času jméno Nýsů upadlo v zapomenutí a svaz kmenů přejal jméno kmene svých vládců. Nýsové byli jedním z čelních
árijských kmenových uskupení a dávali Árjům krále, vojevůdce a přední mudrce. Nýsové žili v pohádkově krásné zemi Nýsanie, rozkládající se mezi řekami Kofénem (Kábul) a Indem.
Jeden z mýtů o Dionýsovi nám říká, že Zeus našel zalíbení v Semelé, překrásné dceři pozemského krále Kadma. Diova náklonnost nezůstala bez následků. Při předčasném porodu však Semelé zemřela a nedonošeného
synka si Zeus zašil do boku a tak jej donosil místo zemřelé matky. Syn obdržel jméno Dionýsos, což v překladu znamená "prostředník mezi Diem a národem Nýsů", který měl Zeus v oblibě a vyvolil jej k výchově
svého syna. Dionýsos vyrůstal pod dohledem mudrce Siléna a nymf, Tak získal všestranné vzdělání, jak určil Zeus.
Hlavní město Nýsa leželo na úpatí hory Méros, na kterou Zeus s Dionýsem často vystupovali a kde spolu rozmlouvali. Když Dionýsos dospěl a ukončil svůj výcvik, dostal od otce dva hlavní úkoly: Prvním úkolem
bylo ovládnutí a zcivilizování Orientu (Indie) a druhým bylo sjednocení starých Řeků a pozvednutí jejich ducha.
Čím to je, že germánský živel zatlačil a pohltil slovanské kmeny žijící jižně, západně i severně od nás, ale pouze Češi odolali germánskému příboji jako tvrdá skála? Co je příčinou, že náš národ dává světu
tolik lidí obdařených neobvykle vysokou psychotronickou a léčitelskou aktivitou a moudrostí filosofů? Češi mají mnoho společného s Kelty, kteří neměli v lásce boj, ale když k němu byli donuceni,
převyšovali nepřítele statečností, urputnou odvahou a bojovou chytrostí? Co předcházelo příchodu Čechů a odkud vlastně přišli? Naši sousedé, zejména ti severní, západní i jižní nás často tvrdě
přesvědčovali o naší přebytečnosti v tomto životním prostoru. Zkoušeli to na nás zlým slovem, ale i ohněm a mečem. Odolali jsme, sice mnohdy s hlubokými ranami a šrámy na těle i na duši, ale na své půdě
stojíme stále, vrostli jsme do ní s kořeny našich předků.
Údajně se Češi objevili v České kotlině někdy kolem poloviny 6. století jako jedna z vln slovanských Vindů (Venedů), přicházejících z prostoru Povislí. Nic určitějšího oficiální historie neví a příchod
Čechů a události s ním spojené jsou řazeny k mýtům. Vindové, kteří se v Evropě objevují v 5. století zřejmě "vykrystalizovali" z indoevropského lidu existujícího někde v Středoruských stepích. Nesporně
v sobě neseme úzké genealogické znaky Indoevropanů (Árjů), jak to ostatně dokazují lingvistické výzkumy. Zjevná blízkost výrazů pro životně závažné výrazy v češtině a prasanskrtu nás o tom mohou jasně
a dostatečně přesvědčit. Všechny slovanské jazyky začínaly jako indoevropský prajazyk, ze kterého se později zřejmě oddělil baltsko-slovanský prajazyk. Ten se poté rozdělil na dva jazyky: prabaltštinu
a praslovanštinu, která byla východiskem pro všechny slovanské jazyky. Historikové dnes většinově přijímají názor, že české kmeny vstupovaly do téměř liduprázdného, nebo přinejmenším velmi řídce osídleného
prostoru. Jak ale vysvětlit velmi početná keltská toponyma, pověsti a mýty zjevně keltského původu, vážící se ke zcela konkrétním místům v Čechách (Blaník, Říp, Vyšehrad), či na Moravě (Moravský kras,
Hostýn aj.), které se dochovaly v lidových pověstech do dnešních dnů? Přes usilovnou snahu katolické církve v období protireformace skrýt historická fakta víme, že mnohá významná církevní místa jsou
dřívějšími keltskými svatyněmi, že zcela jednoznačně existuje identita keltských a našich významných svátků, jako například svátek Dušiček (Samain), Hromnice (Imbolc), "pálení čarodějnic" (Beltine)
a další...
02.01.2022