Velesova kniha – svaté písmo Slovanů (17. díl)

(17. díl)

Na přelomu našeho letopočtu probíhala keltsko-slovanská válka, když se rodila veliká Gétská říše Burebistova. Gétové a Slované spolu zpočátku bojovali. Burebista podle Strabonova svědectví přepadl v Karpatech Bóje, a rovněž Taury. Avšak již v polovině I. století n. l. Kelti a Slované společně bojovali proti společnému nepříteli, kterými byli Řekové ze severního Černomoří. Burebista se podle Strabonova svědectví dostal se svými vojsky až do Makedonie, zpustošil zemi Keltů, kteří zde byli smíšeni s Tráky a Ilyry.
Trajanus dobyl v letech 105 - 106 zemi Dáků u Dunaje. Na počest svého vítězství nad Dáky vztyčil monument "Tropheum Trajani" u ústí řeky Dunaje a Trajanův sloup v Římě. Podle svědectví Velesovy knihy (Trojan IV., 6) přepadla Trajanova vojska slovanské kmeny Doudlebů a Borusů u Dunaje a porazila je tam. O těchto válkách u Trajanových valů je psáno ve Velesově knize a rovněž je zmiňuje dílo "Slovo o pluku Igorově".
Poprvé se Hospodin na zemi zjevil v podobě Kryšně, podruhé jako Koleda, napotřetí jako Bus Bělojar. A Bus se narodil, stejně jako Koleda i Kryšeň (ba i jako Ježíš Kristus). Jeho příchod na svět rovněž doprovázela nová hvězda-kometa. O tom se zmiňuje staroslovanský rukopis Bojanův hymnus, pocházející ze 4. století, v němž se vypráví o hvězdě Čigir ugor (Halleyova kometa), podle které při narození knížete hvězdopravci předpověděli jeho velikou budoucnost. Podle komety, zmiňované v Bojanově hymnu, bylo stanoveno datum narození Busa Bělojara. Bus se narodil 20. dubna roku 295 n. l. A podle různých znamení, která se objevila při jeho narození, mudrci předpověděli, že Bus Bělojar ukončí Svarogův Kruh. Bus se narodil, stejně jako jeho bratři a sestra v posvátném městě Kijar-gradu – Kyjevě Antském. Bus, jeho bratři a sestra strávili dětství v tomto posvátném městě. Busa a jeho bratry učili kněží moudrosti Antů ze svatých knih, které byly přechovávány ve starobylých chrámech. Podle legendy vystavěl tyto chrámy před mnoha tisíci lety kouzelník Kitovras (ten byl znám Keltům pod jménem Merlin) a Gamajun na rozkaz boha Slunce. Nejprve kráčeli cestou vědění, byli takzvanými "poslušci" – žáky. Po absolvování tohoto vzdělání se stali "věděny" – neboli vědoucími, těmi, kteří jsou dokonale obeznámeni s Védami. Nejvyšší metou, hodnosti Pobudy (Budaje), neboli probuzeného i probouzejícího, duchovního učitele a zvěstovatele vůle bohů, dosáhli bratři Bus a Zlatogor.
Bus, jakožto nové vtělení Kryšni a Koledy měl v mnohém zopakovat jejich činy. Busův život a jeho vztah ke křesťanství se promítá do žití Josafa či Budasafa ze starých gruzínských a řeckých pověstí. Jeho náklonnost vůči křesťanům a křesťanství se setkalo s nepochopením ze strany knížete Dažina. A nelze se tomu divit, neboť kníže Dažin věděl, k čemu vedlo přijetí křesťanství v Arménii. Byly zde zbořeny svatyně Bělojarů (sochy Árje i Kiseka) a uzavřeny védské chrámy. Byl svědkem toho, kdy knězi i jiní služebníci boží byli popraveni nebo násilím obráceni na novou víru. Tyto informace on nezískal pouze z doslechu, nýbrž to vše viděl na vlastní oči a sám se dokonce několikrát setkal s propagátorem tohoto – s věrozvěstem, biskupem Rehořem (Grigorij). Nicméně Bus si byl vědom i toho, že jakékoli učení se může obrátit ve zlo. Jeho učení bylo jiné. I nezbylo knížeti Dažinovi, než se s tím smířit, avšak nepřál si žít i nadále vedle toho, jenž se vzepřel jeho vůli. A tehdy došlo k rozdělení Roxolaně, Bus dostal pod svou knížecí vládu země na západě, v Podněpří, zatímco Dažin byl panovníkem na východě. Po Dažinově smrti se Busova moc rozšířila i na otcovy země. Busovo kázání o Hospodinovi bylo v podstatě pokračováním jak křesťanské, tak i védské tradice. Bus začal upevňovat a očišťovat zároveň védské náboženství. Dal lidem učení o cestě pravdy. Ve Velesově knize (Bus I., 2:1) se o tom říká: "Muž Spravedlivý vystoupil na kazatelnu a hovořil o tom, jak kráčet Cestou Pravdy. A slova jeho se shodovala s činy. A o něm, o Starém Busovi, se říkalo, že konal obřady a byl lepý, stejně jako naši předkové."

26.12.2021