Souvislosti, které všude nenajdete

Odtajněné dokumenty: Projekt SERPO, Výměnný pobyt lidí a mimozemšťanů – 16. díl

(Článek 193)

Objevy na planetě. Našemu týmu trvalo v lodi Ebenů devět měsíců, než jsme překonali vzdálenost na jejich planetu. Během cesty trpěli všichni členové našeho týmu často závratěmi, dezorientací a bolestmi hlavy. Během letu loď neprošla žádnými problémy. Plavidlo bylo velmi velké a umožnilo týmu se po něm pohybovat. Jakmile tým dorazil na planetu Ebenů, trvalo několik měsíců, než jsme se přizpůsobili atmosféře. Během přizpůsobovací doby jsme trpěli bolestmi hlavy, závratěmi a dezorientací. Planeta Ebenů se nachází uvnitř sluneční soustavy Zeta Reticuli. Soustava má dvě slunce, ale jejich úhly nad obzorem byly malé a umožňovaly určitou temnotu na planetě, v závislosti na pohybu kolem sluncí. Oběžná dráha byla nakloněná, což umožnilo, aby severní část planety byla chladnější. Planeta je o něco menší než Země. Atmosféra je podobná Zemi a obsahuje uhlík, vodík, kyslík a dusík. Zeta reticuli je od nás přibližně 37 světelných let. Jasné slunce planety Ebenů představovalo problém. Ačkoli jsme měli sluneční brýle, stále jsme trpěli silným slunečním svitem a nebezpečím ze slunečního záření. Úroveň záření na planetě byla o něco vyšší než na Zemi. Byli jsme velmi opatrní a za všech okolností jsme zakrývali své tělo oděvem. Ebenové neměli žádné způsoby ochlazování, s výjimkou průmyslu. Teplota planety ve střední části, zůstávala mezi 94° a 115°F (35 – 44 st. C). Byly zde i mraky a déšť, ale ne často. Na severní polokouli teplota klesala na 55 až 80 st. F (13 – 27 st. C). Tam bylo pro Ebeny příliš chladno, nebo přinejmenším nevhodné podnebí. Našli jsme Ebeny žijící na severu, ale jen ve velmi malých vesnicích.

Náš tým se nakonec přemístil na sever, abychom byli v pohodě. Pozemní přeprava, kterou náš tým používal, byla podobná vrtulníku. Napájecí systém byl uzavřený energetický zdroj, který zajišťoval elektrickou energii pro let. Bylo velmi snadné na tom létat a naši piloti se to naučili během několika dní. Ebenové měli i vozy, které se vznášely těsně nad zemí a neměly žádné pneumatiky nebo kola. Byli zde velitelé, ale žádná skutečná forma vlády. Náš tým neviděl nikdy žádný zločin. Měli zde armádu, která působila jako policejní sbor. Ale nikdo z mého týmu neviděl žádné pušky ani jiné zbraně. V každé malé komunitě probíhaly pravidelné schůzky. Byla zde také jedna velká komunita, která se chovala jako ústřední centrum civilizace. Veškerý průmysl byl v této velké komunitě. Neměli tam žádné peníze! Každý Eben dostal vše, co potřeboval. Žádné obchody, střediska nebo nákupní centra. Byly zde jen centrální distribuční centra, kde Ebenové získávali vše potřebné. Všichni Ebenové pracovali v nějaké funkci. Děti byly velmi samostatné. Jediný problém, se kterým jsme se setkali, bylo, když jsme se pokoušeli fotografovat děti Ebenů. Vojáci je zdvořile odvedli pryč a varovali nás, abychom to znovu nezkoušeli.

Náš tým opakovaně zkoumal energetické zdroje Ebenů. Vzhledem k tomu, že náš tým neměl přístup k vědeckým mikroskopům nebo jinému měřicímu zařízení, nemohli jsme pochopit funkci energetického zařízení. Ale bez ohledu na spotřebu, energetický zdroj Ebenů poskytoval vždy správný proud a výkon. V týmu jsme předpokládali, že přístroj má nějaký regulátor, který detekuje požadovaný výkon a pak dodá tuto konkrétní hodnotu. (Poznámka: členové našeho týmu přinesli k analýze na Zemi dvě energetická zařízení.)

Serpo obíhala pouze kolem jednoho slunce. Druhé slunce bylo na jiné dráze.

Statistické údaje o planetě Serpo:

Průměr: 7,218 miles
Hmota: 5.06 x 10 24
Vzdálenost od 1. slunce: 96.5 millionů mil
Vzdálenost od slunce 2: 91.4 millionů mil
měsíců: 2
Gravitace: 9.60 m/s 2
Perioda rotace: 43 hodin
Perioda oběhu: 865 dní
Náklon osy: 43 stupňů
Teplota: Min: 6 – 52 st. C
Vzdálenost od Země: 38.43 LY
Název planety: SERPO
Nejbližší planeta se jménem OTTO
Vzdálenost od Serpo: 88 milionů mil (Kolonizovaná Ebeny jako výzkumná základna, nebyli zde původní obyvatelé)
Počet planet slunečního systému: 6
Nejbližší obydlená planeta od Serpo: Jméno: SILUS (obydlená různými bytostmi, nikoli inteligentními, Ebenové ji používají k těžbě hornin)
Vzdálenost: 434 milionů mil

Většina společenství Ebenů byla umístěna podél rovníku. Na obou pólech nebyly žádné komunity. Jižní pól byl pouští. Byla to neúrodná krajina s prakticky nulovými srážkami, v této oblasti vůbec nic nerostlo. Byly zde skalní útvary vulkanického původu a oblast extrémního horka byla jen skalnatá poušť. Směrem dále na sever od jižního pólu v 1. kvadrantu našel tým pórovité kameny. To znamenalo určitou vulkanickou aktivitu v této oblasti. Náš tým zde našel četné sopky. Tým objevil v této oblasti i několik sopečných prasklin se stojatou vodou. Voda byla testována a obsahovala vysoké množství síry, zinku, mědi a dalších neznámých chemikálií. Nicméně, v jednom konkrétním místě blízko severního konce kvadrantu, tým našel alkalickou planinu. Na zemi se tvořily toky, tekoucí do pouště nebo na suchá místa. Náš tým zde našel tvrdé bahno, pokryté alkalickými solemi. V této oblasti rostla i nějaká vegetace. Přesunem do kvadrantu 3 našel náš tým typickou pustinu: Suchou oblast, která byla lemována hlubokými roklinami s řídkou vegetací. Údolí byla extrémně hluboká, některá šla do hloubky až 3000 stop. V tomto regionu zde tým našel první zvíře na Serpo. Vypadalo jako pásovec. Toto stvoření bylo velmi nepřátelské a pokusilo se několikrát zaútočit na náš tým. Ebenský doprovod použil nějaký typ zvukového zařízení (zvukový paprsek), aby stvoření vyděsil. Přesunuli jsme se do rovníkové oblasti a náš tým objevil krajinu v podobě pouště, která obsahovala vegetaci. Tým zde našel mnoho oáz, napájených artézskými studněmi. Tato voda byla nejčerstvější, obsahovala pouze neznámé chemické látky. Chutnala dobře a Ebeni toho využili a napili se. Náš tým vodu ještě převařil, protože během kultivačních testů byly zjištěny neznámé typy bakterií. Po přesunu na severní polokouli, zjistil tým velkou změnu klimatu i krajiny. Tým zde objevil stromy, podobné věčně zeleným pozemským stromům. Ebenové z nich získali bílou mízu, kterou pili. V této oblasti bylo nalezeno mnoho dalších druhů vegetace. Byla zde i stojatá voda, pravděpodobně napájená artézskými studnami nebo ze sopečných prasklin. V jedné oblasti byly vidět i močály. V této bažinaté oblasti byly nalezeny velké rostliny. Ebenové používali tyto rostliny k jídlu. Cibule těchto rostlin byly velmi velké. Chutnaly něco jako meloun. Náš tým se nakonec přemístil do oblasti 1. kvadrantu na severní polokouli. V této oblasti byla mírná teplota (50° – 80° F = 10 – 27° C) a dostatečné množství stínu. Ebenové zde vybudovali pro tým malou základnu. Většina zbývajícího průzkumu planety byla prováděna z tohoto místa. Tým prozkoumal jižní polokouli pouze jednou, aby zde získal geologické informace. Kvůli intenzivnímu horku se tým rozhodl, že se sem již nevrátí. Tým pokračoval v prozkoumávání severní polokoule, a postupně cestoval směrem k severnímu pólu, kde se značně ochladilo. Hory se zde zvedaly až do nadmořské výšky 15 000 stop a údolí se snižovala až pod základní úroveň, kterou byla hladina moře. Byly zde nalezeny svěží zelené louky, kde rostla nějaká tráva, s hlavičkami. Úroveň záření byla na severní polokouli nižší než na rovníku a jižní polokouli. Na severním pólu bylo chladné počasí a tým zde uviděl první vločky sněhu. Kolem severního pólu byly dokonce celé zasněžené plochy. Sníh byl hluboký v nejhlubším místě asi 20 stop. Teplota zde byla konstantní 33° F = 0,5° C. Náš tým nikde nenalezl teplotu, která by se v této oblasti výrazně lišila. Ebenové v této oblasti nemohli zůstat dlouho. Trpěli extrémní hypotermií. Proviant týmu obsahoval oblek, podobný vesmírnému skafandru se zabudovanými ohřívači. Náš tým přivezl stovky vzorků půdy ze Serpo, vegetace, vody a další položky pro testování na Zemi. Během průzkumu byly objeveny četné druhy zvířat. Nejobvyklejší byla zvířata, která vypadala jako velký vůl. Zvířata byla plachá a nikdy nebyla nepřátelská. Další zvíře vypadalo jako horský lev, který měl dlouhou hřívu kolem krku. Toto zvíře bylo zvědavé, ale Ebeny nebylo považováno za nepřátelské. Během průzkumu 4. kvadrantu jižní polokoule, jsme našli velmi dlouhé a velké stvoření, které vypadalo jako had. Toto stvoření bylo smrtelně nebezpečné, jak nám Ebenové vysvětlili. Jeho hlava byla velká a mělo téměř lidské oči. Toto byla jediná chvíle, kdy náš tým použil své zbraně a toto stvoření zabil. Ebenové nebyli vzrušení, když jsme toto zvíře zabili, ale byli rozrušeni z toho, že jsme použili zbraň. Tým měl čtyři pistole typu Kolt (standardní vojenské vybavení) a čtyři karabiny M2. Po zabití jsme toto stvoření vyvrhli. Vnitřní orgány byly divné a nic se nepodobalo pozemským hadům. Stvoření bylo dlouhé 15 stop a 1,5 stopy v průměru. Tým byl zvědavý na jeho oči. Vyšetření očí odhalilo bulvy podobné lidským očím. Oko obsahovalo duhovku a sítnice se spojovala se silným nervem, podobným optickému nervu lidí, který vedl do mozku tvora. Mozek byl velký, mnohem větší než mají hadi na Zemi. Tým chtěl ochutnat maso tohoto tvora, ale průvodce Ebenů jim zdvořile řekl, ať to nedělají. Ve vodních plochách na Serpo nebyly ryby. Některé bažiny, které se nacházely v blízkosti rovníku, obsahovaly podivně vypadající tvory, podobné úhořům (malým, asi 8 – 10 letým), byli to pravděpodobně bratranci pozemských hadů. Poblíž bažin bylo něco jako džungle, ale ne taková džungle, kterou známe ze Země.

Odtajněné dokumenty: Projekt SERPO, Výměnný pobyt lidí a mimozemšťanů – 16. díl

Rychlá navigace: