Odtajněné dokumenty: Projekt SERPO, Výměnný pobyt lidí a mimozemšťanů – 9. díl

(Článek 186)

Přílet na SERPO - víka misek se otevřela. Moje hodinky ukazují 11:00. Vylézáme ven. Ebe 1 je s námi a říká nám, že jsme přistáli u nich doma. Ok, myslím, že tam jsme. Shromažďujeme naši výstroj. 700 nám připomíná použití slunečních brýlí, jakmile opustíme loď. Balíme si osobní zavazadla a jdeme po dlouhé chodbě a pak výtahy. Jdeme asi jednu minutu. Pak se otevřou dveře. Jsme ve velké místnosti. Vidíme naši uskladněnou výstroj. Je to obrovský hangár, je zde uloženo mnoho menších kosmických lodí. Otevřela se velká vrata a objevilo se jasné světlo. Poprvé vidíme tuto planetu. Jdeme po rampě. Čeká zde na nás velké množství Ebenů. Vidím velkého Ebena, největšího, jakého jsme kdy viděli. Přijde k nám a začne na nás mluvit. Ebe 1 překládá uvítací proslov od tohoto představitele. Myslím, že tento EBE je nějaký vůdce. Je asi o stopu vyšší než ostatní. Říká nám, že jsme na planetě vítáni a dále něco, čemu nerozumíme. Ebe 1 nedělá dobrý překlad. My jsme pak uvedeni do otevřené arény. Vypadá jako plocha na přehlídku. Na zemi je špína. Při pohledu nahoru vidím modrou oblohu. Obloha je velmi jasná. Vidím na ní dvě slunce. Jedno jasnější než druhé. Krajina zde vypadá jako poušť v Arizoně nebo Novém Mexiku. Není zde žádná vegetace, kterou bychom viděli. V dálce jsou kopce, ale kolem nic než špína. Tohle musí být hlavní město. Přistáli jsme na otevřeném prostoru s velkými konstrukcemi, jako elektrické sloupy. Něco je na vrcholu těchto věží. Ve středu města je velká věž. Vypadá jako betonová konstrukce. Je vysoká snad 100 metrů. Zdá se, že na vrcholu této věže je nějaké zrcadlo. Všechny budovy vypadají jako stavené z hlíny nebo vepřovic. Některé jsou větší než jiné. Při pohledu jedním směrem nemůžete odhadnout velikost, ale je zde jedna velmi velká budova. Všichni Ebenové jsou oblečeni ve stejném oděvu, kromě některých, kteří byli na kosmické lodi. Vidím, že někteří jsou oblečeni v tmavě modrém, odlišní od ostatních. Každý Eben má na svém opasku nějakou krabičku. Všichni mají opasky. Nevidím žádné děti, ale možná i ty mají stejnou velikost. Naše boty zanechávají na půdě otisky. Jas je pro naše oči bez slunečních brýlí téměř nesnesitelný. Při pohledu kolem dokola vidím jen budovy a holou zem. Není zde vidět žádná vegetace. Zajímalo by mě, kde rostou plodiny na potravu. Jaká podivná planeta. Je těžké uvěřit, že zde budeme muset žít 10 let. Ale i cesta na 1000 mil začíná jedním krokem. Nemůžu si vzpomenout, kdo to řekl, jen mi to tak přišlo na mysl. Vítá nás velké množství Ebenů. Zdá se, že jsou přátelští. Pak nás skoro šokuje, když některý mluví anglicky. Všichni se na něj díváme. Tento Eben mluví anglicky velmi dobře. Ten, kterému říkáme Ebe 2, mluví téměř plynule anglicky, s výjimkou toho, že slova nevyslovuje správně. Ale Ebe 2 dělá dobrou práci, když mluví anglicky. Ebe 2 říká, že jsme na planetě Serpo vítáni. Ok, je to jméno jejich planety.

Ebe 2 nám ukazuje zařízení na opasku a říká, že každý z nás to musí nosit. Vypadá to jako malé tranzistorové rádio. Dali jsme si to na naše opasky. Počasí je extrémně horké. Požádal 633, aby změřil teplotu. Říká, že je 42 °C. Je nám velmi teplo. Sundáváme si bundy a necháváme si jen lehká trika. Ebenové se na nás dívají, ale vypadají velmi přátelsky. Někteří mají na sobě nějaký druh šatů. Zeptal jsem se na to Ebe 2, který říká, že jsou to ženy. OK, všichni vypadají podobně. Je opravdu těžké rozlišit jednoho od druhého, pokud mají uniformy. Někteří mají různobarevné uniformy. Zeptal jsem se na to Ebe 2, říká, že to jsou vojenské uniformy. Ok, to dává smysl. Ebe 2 nás vede k řadě domků, které vypadají jako z vepřovic. Jsou čtyři. Za nimi je podzemní místnost nebo skladovací prostor. Je postaven pod zemí. Musíme jít dovnitř po svahu. Dveře vypadají jako do vojenského krytu, kam na Zemi ukládáme atomové bomby. Všechna naše výstroj je z kosmické lodi přeložena tam. Vcházíme dovnitř tohoto areálu. Je zde velmi velká místnost. Je velmi chladná, je zde mnohem příjemněji, než venku. Možná zde budeme muset spát. Je zde všechno naše vybavení. Tato místnost je vyrobena z něčeho, co vypadá jako beton, ale nemá to stejnou strukturu. Vypadá jako měkká guma, ale přesto velmi hutná. Podlaha je vyrobena ze stejného materiálu. Ve stropě jsou svítidla. Vypadají jako bodovky. Mají zde zřejmě elektřinu. Musíme si někdy prohlédnout veškeré vybavení. Vracíme se zpátky do chatek. Je tam chladněji, než venku, ale přesto velmi teplo. Musíme se zorganizovat. Říkám Ebe 2, že budeme muset být sami, abychom vše uspořádali. Pak si konečně uvědomuji, že Ebe 2 je žena. Říká, že je to v pořádku. Zůstáváme tedy sami.

Požádal jsem o tělo 308. Ebe 2 vypadá zmateně a neví nic o žádném těle. Vysvětlil jsem jí to, Ebe 2 pak držela ruce napříč před tělem a sklonila hlavu. Byl to výraz jejích emocí, protože téměř plakala. Ebe 2 nám řekla, že tělo nám bude přineseno, ale musí ho nejdříve zkontrolovat její instruktor. Výraz instruktor mě šokoval. Copak Ebe 2 je ve výuce a někdo ji učí? Nebo znamená u Ebenů slovo instruktor něco jiného, než v angličtině? Možná to znamená vůdce nebo velitele. Nevím to jistě. Ebe 2 odešla. Řekl jsem 203, aby se všichni shromáždili v dolním skladovacím prostoru. Budeme mít týmovou schůzku. 633 navrhl, abychom začali nový kalendář k dnešnímu dni. Je 13:00 hodin, náš první den na planetě Serpo. Máme vážný problém. Jak vysvětlíme naši vědu cizincům, kteří neznají Einsteina, Keplera nebo některého z dalších vědců naší doby. Jednoduchá matematika je jim, jak se zdá, docela cizí. Ebe 2 je inteligentní. Zdá se, že rozumí našemu jazyku lépe, než EBE1. Zdá se, že dokonce rozumí naší matematice. Je opravdu někým. Našli jsme v ní osobnost. Možná proto, že s ní máme více kontaktů, než s ostatními. Je velmi srdečná, cítíme to z ní. Opravdu se o nás stará a obává se o nás. Během první noci se nám zdálo, že se ubezpečuje, zda je všechno v pořádku. Upozornila nás na teplo a světlo. Zmínila se, že SERPO není tak tmavá jako Země. Zajímalo by mě, jak to věděla? Navštívila Zemi? Možná byla vychovávána podle pozemských vlastností. Možná mají knihy o Zemi. Každopádně nám první noc vyprávěla o větru. Silný vítr začíná právě v okamžiku, kdy zůstane na obloze jen jedno slunce. Druhé slunce zůstane pod horizontem. Vítr pak rozfouká prach. Měli jsme velmi těžkou první noc. Říkáme tomu noc, ale zdá se, že Ebenové právě tak nazývají toto jejich období. Ebe 3 znal slovo den, ale nebylo to srovnatelné s pozemským dnem. Možná, že nebyl na Zemi. Během noci jsme dobře nespali. Ebenové nespí podobně jako my. Zdá se, že po určitou dobu odpočívají, a pak se proberou a jdou pracovat, budou dělat cokoli co je zapotřebí.

16.01.2019