Osvoboďte zakletou princeznu – svoji duši (1. díl)

(1. díl)

Pravěcí oráči ducha

Véda nám přinesla vizi "trojího světa" a zejména ukázala lidstvu cestu spásy, míru a poznání tím, že vytvořila zcela jiný "svět" rozevřením prostoru a oddělením od sebe dvou stále bojujících sil. Vytvořila pro probuzené lidi harmonický, vnitřní životní prostor – ráj. Tento děj byl ztvárněn v liturgickém obřadu, se kterým se setkáváme v indické Védě, jako vytloukání "sómy" a v perské Avestě u starých Peršanů v obřadu, jako vytloukání hómy (člověka). Sóma či hóma jako vykřesané Světlo poznání – pravá podstata lidství, také dal člověku jeho latinský název – homo. Tento proces dvou proti sobě neustále bojujících a stále křesajících kosmických sil tvoří podstatu indoevropského vidění světa a podstatu původního "védského křesťanství". Dokonalý, vykřesaný Člověk – Átman vznikl jako výsledek tohoto křesacího procesu. Toto je ve zkratce myšlenková védská škola, pomocí které se člověk a celá lidská společnost vymanila ze spodního světa zvířat. Proto byli bráhmani, což byli "pěstitelé posvátného slova", považováni za důležité a nezbytné udržovatele lidského života a zaujímali velmi významné postavení ve védské společnosti. Pomocí svaté řeči či mantry docházelo k vytvoření probuzené lidské mysli a ke stálému udržování její probuzenosti a pojení se svým duchem a "Světlem poznání". Slovo, mantra, posvátné slovo, či modlitba se tak staly už ve velmi dávných dobách symboly skutečné podstaty člověka.
Vykřesaný a vyprázdněný středový prostor je ve Védě chápán jako ráj a v němž rostl strom poznání. Slovo ráj – védsky "rai" také znamená plnost a bohatství. Přesně naopak ale obrací původní védské poselství, vegetativní obraz pozemského ráje v bibli. Zde je původní filosofická myšlenka zrození člověka a jeho světa a odmítnutí obou antagonistických řádů, nahrazena vysněným, zvířecím a konzumním blahem na Zemi. V bibli je naopak sám strom poznání uprostřed tohoto ráje zakázán a zákaz poznání je zcela převrácenou a zkázonosnou interpretací ráje původního. Takto židokřesťané vytvořili temnou metodou zmatení a obrácení – zrcadlový opak původního védského ráje – ráj materialistického konzumu. Toto chtonické převrácení smyslu původního ráje přesměrovalo lidstvo z cesty za duchovním rájem na cestu za rájem pozemským a fatálně ovlivnilo veškerý světový vývoj lidstva. Gnostická tradice Védy ukazuje ráj jako svaté vykřesané místo duchovně chápaného vyprázdněného středu, které vzniklo rozevřením gravitačních sil temnoty a nevědění. Toto duchovní místo Světla, vzniklé a udržované pomocí citu a niternou činností každého lidského jedince, je podle védské tradice pravým duchovním rájem a ne místo nevědění, zotročení a necitlivosti jaké nám nabízí skrytě katolická nauka a některé nepůvodní, dodatečně vložené vpisky v bibli.
Véda nám říká, že pouze ten kdo jí plody tohoto stromu a kdo přijme prostřednictvím osvícení dar poznání o pravém duchovním zdroji Života, tak pouze ten dosáhne spasení a věčného života, protože v sobě probudí to pravé poznání a tím zachrání ten jeho nejcennější poklad a perlu – "Temnotou zakletou princeznu" – svoji duši.
Vykřesaná mysl, sama vzniklá kosmickou orbou, dále oře a rozvírá temnotu. Tím původním pluhem lidství bylo posvátné slovo – brahma a v něm přítomné Světlo poznání. Teprve mnohem později vznikl hmotnou nápodobou tohoto duchovního pluhu také pluh fyzický, který pantomimicky znázorňoval činnost zřeců, pravěkých oráčů ducha. Rovněž sloveso pro zpívání manter – árií, které rozevírá temnotu nevědění, bylo následně použito v indoevropských jazycích i pro orání půdy a pozemské orání se zrodilo jako symbol toho prvního, duchovního. Je to vlastně stejná činnost, ale ve dvou rozdílných světech. Tuto souvislost dosvědčuje dodnes v latině i v jiných starých indoevropských jazycích zachovaná příbuznost slov orare (modlit se) a arare (orat).

25.09.2021