Osvoboďte zakletou princeznu – svoji duši 10: Bolestná pravda o křesťanství, bez pravdy to nepůjde...
(10. díl)
Jestliže se nějaký člověk, který se dnes zajímá o náboženské a filosofické věci, má vůbec někam dostat, tak musí mít odvahu k bolestné sebereflexi křesťanství a překročit velmi trpkou hranici. Současná společnost nechce takový myšlenkový směr připustit, protože je z jejího stanoviska zcela "sebedestrukční". Nechce připustit skutečnou pravdu o takzvaném "křesťanství" i to, aby byla celá naše tradice ukázána jako prokazatelně heretický a temný odklon od pravé původní duchovní školy, ke kterému došlo při vzniku Bible, a který se rozvíjel celých minulých 2000 let. Z tohoto důvodu se dnes celá "křesťanská" společnost intenzivně věnuje pouze výsledku této smutné cesty – burze, penězům, hazardu, computerům a vzniklé pomyslné "židovské svobodě", jako je pití alkoholu, lhaní, promiskuita, mocenské hrátky, klamání veřejnosti, pornografie, drogy ad., protože vrátit se "k bosým Indům" (které Angličané důkladně dvě stě let okrádali) není v rámci světského mocenského myšlení pro ni možné. Ale nejde o politiku, jde o filosofii, o pochopení, o pravdu. A bez pravdy to prostě nepůjde, bez pravdy se člověk nemůže dostat dál a dokonce jako člověk ani nemůže smysluplně existovat. Je potřeba podtrhnout, že síla církve byla definitivně zlomena 1. světovou válkou, a že se tady začal odvíjet věk úplně nový, čistě světský, obchodnicko-materialisticko-technický. Moc církve, která po tisíciletí manipulovala a "vychovávala" lidi a určovala, někdy velmi tvrdě, co bude a co nebude, byla zlikvidována definitivně rokem 1918. Pro nás, pro střední Evropu, je 1. světová válka zlomový a zcela rozhodující mezník, protože se dá říci, že teprve 1. světovou válkou skončil středověk.
Spása, o které se v židokřesťanství hovoří, není určena pro člověka ušlechtilého a čistého, není určena pro dharmiky, pro zbožné lidi naší původní indoevropské duchovní tradice. Židokřesťanská spása je určena jen pro lehce ovlivnitelné, méně bystré a spodinové bytosti s poruchou charakteru. K tomuto poznání však můžeme dojít teprve širším vzděláním a rozvíjeným věděním, případně srovnáním židokřesťanské nauky a islámu s indickou duchovní školou. Jestliže přijmeme takovouto nauku, tak už jsme o sobě rozhodli. Už nemůžeme reptat vůči "nemorálním poměrům" ve společnosti, už nemáme nárok na to, abychom někomu něco vyčítali. Jestliže do toho, co je pro člověka spásné, zahrnujeme podlost, lest, lež nebo dokonce rituální vraždu, což je "oběť Krista" a pití jeho krve, tak potom to, co se dnes děje ve společnosti, je pouhým logickým důsledkem této nečisté nauky.
Smysl oběti je právě v židokřesťanství pochopen tím nejstrašnějším možným způsobem. Doslova všechno je v katolictví neboli židokřesťanství spojeno právě s domněle spásnou "obětí Krista". Jeho oběť můžeme ztotožnit s obětí velikonočního beránka a vázat ho tedy s židovským obřadem, který má hluboký a dávný smysl, kterým je prolití krve na podporu démona – spodního boha nitra Země. Právě tak, jak se výslovně píše v Bibli: "on tuto krev chce, on tu krev pije". Čili máme před sebou čistě démonské upíří učení, nejvyšší zlo, které jsme ve své naivitě přijali v rámci "nejvyššího dobra"! Je tomu tak proto, že jsme neprohlédli, o co se v židokřesťanské "oběti Krista" jedná a nepochopili jsme ďábelskost a skutečnou převrácenost tohoto scestného učení. Ani dnes ho mnozí katolíci, kteří zůstali v zajetí dogmat, vůbec nechápou. Často jsou velmi naivními a jednostranně informovanými dobráky, kteří nepochopili základní podstatu této skryté manipulace. Nechali se přesvědčit a zmanipulovat sladkými slůvky a postavili se na opačnou stranu, než by jim radilo jejich srdce, probuzená mysl, či aktivovaná intuice.
Více v knize: Osvoboďte zakletou princeznu, svoji duši
24.03.2020