Osvoboďte zakletou princeznu – svoji duši (13. díl)
(13. díl)
Původní védská řeč se postupně dostávala nejen mezi nezasvěcený lid, který postupně měnil význam slov a měnil řeč do zchladlé formy, ale původní svatou řeč bráhmanů používali i darebáci. Vývoj tohoto
obrovského procesu zkázy dospěl v současnosti do snahy naučit mluvit i stroje a to již úplně odlidštěnou "řečí počítačů". Veškerý zbytek života vroucnosti, hudebnosti, harmonie a "okřídlenosti", který ještě
zbyl v naší próze, je postupně vytěsňován a řeč se stává polomrtvou, pragmatickou a kovovou.
Původní védské liturgické slovo – "brahma" vytrysklo v podobě nejrůznějších názvů a tvarů, opěvujících boha sómu a všechny božstva ducha a myšlenky. Mělo obrovskou flexibilitu a příbuznost mezi jednotlivými
slovními kategoriemi. V této prvotní vývojové fázi nebyl žádný problém udělat ze slovesa podstatné jméno a gramatika sloužila jak náboženské, tak i filosofické myšlence. Z tohoto flexibilního stádia
se později vyvinulo stádium normalizační, kdy se zformovalo to, čemu dnes říkáme sanskrt. Tady už řeč začíná kostnatět a tvrdnout, sloveso ani podstatné jméno se již nejsou schopny projevit ve všech třech
rodech a původní úplnost, okřídlenost a smysluplnost védské řeči se začíná vytrácet.
I náš jazyk vzešel z liturgického zdroje, který si byl vědom božského či nadpozemského původu myšlenky a my můžeme dnes po mnoha tisíci letech vývoje sledovat, jak slova a jejich významy postupně ztrácejí
svůj kontakt s božskou podstatou, jak ztrácejí svá vzletná "křídla", to vnitřní Světlo a nasměrovanost k probouzení člověka. Slova v praktickém světě stále více tvrdnou a tuhnou v temných "spodních vodách"
a dokonce dochází k převrácení významu jednotlivých slov. Poselství, které mělo původně gnostický charakter, se změnilo na význam nový, již ryze pragmatický a materialistický. Zkáza, kterou komerční
společnost nazývá "vývojem", se odvíjela tak, že se jednotlivá slova sice neměnila, ale postupně získávala zcela jiný význam, než jim byl původně dán. To je obrovsky zkázonosný proces, protože jestliže čteme
Védy dnes a jednotlivé výrazy nesou již jiný význam, tak pochopitelně jsme naprosto svedeni na scestí v interpretaci čteného textu, protože vlastně čteme něco úplně jiného, než to, co chtěli původní autoři
vyjádřit.
Např. slovo "šástram" má velmi zajímavý významový vývoj: Původně znamenalo slavnostně přednášené "védské slovo", které štěpí sílu gravitace a z nevědomé skály dobývá "proudy poznání", případně napájí Indru,
aby zahnal či zabil draka Vrtru. Od jisté doby ale začíná znamenat slovo "šástram" také "zbraň", duchovní "meč" a později dokonce i meč kovový. Takže tady vidíme celou proměnu významu tohoto slova a jeho
přeměnu ze "slova", na "meč". Tato proměna nebyla vůbec náhodná, ale naopak cílená a tradiční. Indové i staří antičtí gnostici si hráli s oběma významy slova a často v rámci jedné věty schválně zaměňovali
smysl slova "šástram" coby "slova poznání" za "meč". Toto celý neprobuzený svět přivedlo na stále větší a větší scestí a převrátilo duchovní vizi na materialistický výraz. Tak došlo k převrácení významu
a lidem byla podsunuto, že nejprve byla zbraň a potom až slovo, a že toto slovo bylo teprve sekundárně nazváno "mečem". Je to příklad změny významu slov, posouvající prvotního védského ducha směrem do vězení
hmoty.
Novodobí překladatelé převádějí také díky své neprobuzenosti všechny původní gnostické významy védských slov na významy předmětů a zvířat, a tak likvidují původní duchovní smysl veršů!
Podobně bylo "znásilněno" slovo "akša", které ještě v sanskrtu znamenalo kromě významu otáčející se osy i "oko", což je zároveň důležitý symbol, který ukazuje na vztah otáčející se osy, volného prostoru
středu a oka, což je podstata védské vize světa a védské moudrosti. Zároveň ukazuje na "třetí oko" Buddhovo, na oko probuzení. Připomíná nám ten volný "vytočený" prostor, odkud je jedině možné nezávisle
vnímat a kde je Člověk chráněn před uragánem a vírem světskosti. Tak z tohoto důležitého významu "akša" vznikl v úpadkové době spodinový duplikát původního významu: poskakující "hazardní kostka". Takže
z oné osy a spásy světa, která se nenechává vtáhnout do vnějškovosti, nám materialistickým přičiněním vznikl sice také otáčející se předmět, ale který ne náhodou má vztah k hazardu a k hráčství!
Tento přechod významu slov je pro činnost temné síly typický. Tato záměna významu byla ještě doprovázena změnou významu védského kořene "div", "divyati", který znamená zářit a "konat divy", na význam "bavit
se" a "hráčsky se vzrušovat", což je dokonalý spodinový protiklad původního liturgického významu slova, které vyjadřovalo božskou činnost.
07.10.2021