Osvoboďte zakletou princeznu – svoji duši 14: Biblické učení skrytě směřuje lidi ke zlu
(14. díl)
Ideové podloží Bible naprosto převažuje ve všech dnešních ideových a společenských systémech západního světa – ať už se jedná o židokřesťanství, kapitalismus volné soutěže, umírněný křesťanský socialismus anebo o bolševismus či fašismus – podstata člověka je zde všude viděna dole a nikoliv nahoře. A to je právě důležité, protože každý křesťan, se kterým se budete bavit, vám řekne, že podstata křesťanství je dobro, např. když Ježíš říká: "Když tě někdo udeří do tváře, tak mu nastav druhou" nebo "Co nechcete, aby vám lidé činili, tak jim také nečiňte" atd. – Je ale třeba otvírat lidem oči, aby pochopili, kam je biblické křesťanství směřuje celkově a nejen, že se maskuje líbivými pasážemi.
Přepracováním původního poselství védánty a buddhistických myšlenek byla lidem vzata sama podstata pravého duchovního učení. A proto, i když jsou křesťané ze své podstaty a svého srdce dobří a čtou si nějaká hezká místa v evangeliích nebo v Pavlových dopisech, která mají gnostickou podstatu, tak celé to biblické učení jako zacílený záměr, včetně vize biblického "Boha" je postaveno tak, že směřuje lidi celkově ke zlu a ke zkažení člověka od samého začátku, nikoliv teprve od nějakého 16. nebo 19. století, jak rádi někteří křesťané dnes říkají. Je to tak, protože křesťanství právě přešlo, na rozdíl od védánty, buddhismu nebo gnoze, na židovskou vizi "člověka" coby rozeného hříšníka a rozeného darebáka. V Tóře a vůbec v židovství existuje základní danost, že člověk je především hříšník. Tam je to dokonce tak položeno, že právě ten je u boha milý, kdo je padlý. To je židovská koncepce "božího lidu", která není příliš známá, kterou znají jen lidé, kteří se touto filosofií hlouběji zabývají. Základní koncepce židovské víry a židovské pravdy je, že "židovská pravda se rodí z nitra země", a že lidská žádostivost je podle židovství "svatý duch", "ruah" a chtění je podle židů "svatým duchem".
Tímto způsobem chápání se tito lidé, kteří se naučili vnímat toho "svatého ducha" v "Bohem dané" jako žádostivost, tak v porovnání s lidmi, kteří váhají, zda mají toho souseda okrást nebo nemají, zda mají lhát nebo nemají, tak oni jednají velmi rychle, přímočaře a bez zaváhání, protože je nezdržuje nějaké svědomí a morální principy. Tak se dostávají k cíli jako první. Pochopitelně, protože mají tisíciletou tradiční školu: činit soběprospěšné a ostatní poškozující lumpárny, "zatloukat a zatloukat", případě "chlácholit a chlácholit". Kdežto ten náš "dobrý křesťan", který se ani dobře nevyzná v tom "křesťanství", natož pak v židovství, tak ten přešlapuje rozpačitě na místě, váhá a v pragmatické činnosti se mu nedaří, židokřesťansky řečeno: "v požehnání božím na statcích" – zaostává.
Gnostické křesťanství, předchází biblickému
Křesťanství vzniklo jako hmotná, materialistická nadstavba nad původní, védské, gnostické a raněkřesťanské učení, křesťanství, kde byl Kristus pouze duchovním principem, který se neztotožňoval s žádným tělem. Gnostické texty, které se objevily až ve 20. století, otevřely v tomto směru definitivně lidem oči. Dnes můžeme s plnou zodpovědností říci, že výroky v Tomášově evangeliu z Naghammádí jsou starší než výroky Ježíše Krista v Bibli. Výsledkem je, že se již dnes nepopírá, že gnostické křesťanství předchází biblickému. Toto je zásadní informace, protože díky tomu se můžeme konečně dostat z ideového vězení židokřesťanství, do kterého jsme byli uvrženi. Ještě Husité věřili, že Bible je svatá kniha, ale dnes už víme, že Bible není vůbec svatá kniha, ale je zdrojem největšího podvodu na lidech. Je třeba ale zachovat buddhistický klid a čerpat z tohoto podvodu co nejvíce poznání.
Více v knize: Osvoboďte zakletou princeznu, svoji duši
28.03.2020