Osvoboďte zakletou princeznu – svoji duši 28: Chtonicko – židovský kult a indoevropská tradice
(28. díl)
Indoevropská tradice nevěří, na rozdíl od chtonických kultů včetně Judaismu, že lidé a svět jsou zlo, že silnější požírá slabšího, že svět je neustálý boj a nestálost, a že základní filosofií světa je pouhý boj o život. Naopak věří, že se lidé rozvojem svých duchovních hodnot dokážou vymanit z tohoto vnucovaného primitivizmu, temného nevědění, manipulace a začnou konečně všichni spolupracovat jako každý vyspělý živočišný druh, který si uvědomil, že pro přežití a zejména pro svou evoluci potřebuje druhovou celistvost, sounáležitost, druhovou loajalitu, spolupráci a ne cynismus, zvrácenost, násilí, kořistnictví a války. Lidé by si měli konečně uvědomit, komu vyhovuje známé: "rozděluj a panuj", kdo lidstvo neustále popouzí proti sobě a komu vyhovují neustálé konflikty, zbídačování a zotročování lidí. Je zcela jedno, kdo stojí za touto agendou, jestli jsou to židé, Ilumináti, hybridi, reptiliáni či Umělá Inteligence. Každopádně ti, kteří se schovávají za tyto manipulace s lidským druhem, už dávno lidmi nejsou. ONI se z lidského druhu již dávno vyčlenili, pokud jimi někdy byli. Důležité pro lidstvo je aby oficiálně odhalilo, že je tak dlouho skrytě ovládáno, klidně to zpracovalo a přijalo taková opatření, která by tento horor konečně zastavila a v budoucnu se tato zvrácená genderová skutečnost plná lží a korupce již nemohla nikdy opakovat. Lidstvo zřejmě touto hrůznou zkušeností musí projít, aby ztratilo svou naivní důvěřivost a získalo do své evoluční výbavy proti těmto negativním praktikám tak říkajíc "genetickou imunitu".
Oba základní zcela protichůdné filosofické systémy se liší v základní koncepci. Indoevropská tradice věří, že lze založit společnost na Míru, Poznání, Spolupráci a Sounáležitosti, protože podstata člověka je v duchovní rovině a Člověk se tímto přístupem povznese nad hmotu a systém zla. Upřednostňuje duchovní princip nad tělesností a podstatu a smysl vidí v v uctívání duchovních a karmických zákonitostí. Přístup druhé skupiny je přesně obrácený. Tvrdí, že z hmoty všechno vychází, včetně zla a neustálého boje a přijímá tezi, že my to zlo přece musíme poslouchat a musíme být co nejvěrnějšími uctívači pána temna, a když to budeme dělat, povede se nám dobře. Konfrontace těchto dvou světonázorů je základním světovým konfliktem, ve kterém ale Světlo nemůže klasicky se Zlem bojovat. Zabitím negativního člověka se totiž nic nevyřeší, protože zlo tu zůstane. Useknete-li mystickému draku jednu hlavu, naroste jich dalších 7.
Také biblický Starý zákon je plný děsu, rituálního uctívání a obětování krve božstvu zla, ke kterému se věřící lísají, protože se svého Boha bojí, protože tento Bůh u nich rozhoduje, kdo zemře, či jak dlouho bude žít. Všichni, kteří nedospěli k pochopení ušlechtilosti ducha a důležitosti a nezbytnosti Světla poznání a k pravé duchovní podstatě Člověka, tak podporují ze strachu či vypočítavosti sice boha, ale už si většinou neuvědomují, že je to Pán temnot.
V Bibli je mnoho míst, kde se popisuje, jak bůh Jahve nabádá věřící k prolévání krve a ukazuje, jak se Jahve prostřednictvím krvavých obřadů stává mocným. Původní a skuteční křesťané chápou Krista pouze jako duchovní princip a židé tohoto duchovního Krista materializují do podoby beránka a krvavé oběti. Podstata židovsko-křesťanské manipulace s původním duchovním poselstvím spočívá v odklonu od původního humánního pozitivního přístupu, k uctívání zla, násilí a ke krvavé oběti, podřezávání býků či ovcí a někdy dokonce i lidí. Věřící židokřesťané již nejsou spojeni s pozitivním Bohem jako ve védské tradici, ale už jen s temným démonem. Tito lidé ztratili svou pevnost, odhodlanost, už nemají žádnou páteř a řídí se jen pragmatickými hesly: "účel světí prostředky" a "silnější vyhrává". Uctívají jen vegetativní růst, sílu a moc. Takto uvažující a věřící lidé se pak svým počínáním vůbec neliší od zvířat. Bůh v této koncepci je pánem zla, ten, který miluje krev a podporuje boj, války a násilí. Bůh podle Indoevropanů je ale naopak dobro, Mír a Světlo poznání, které je vede přesně opačným směrem. Židokřesťané naopak vidí v poznání ten největší hřích. Poznávat podle židovského boha člověk nemá a má to výslovně zakázáno. Je to z hlediska boha Jahveho ten největší hřích, za který byl Adam a Eva vyhnáni z ráje. Toto je v největším a přímém rozporu s indoevropským pojetím boha, protože Bůh je jimi vnímán jako absolutní poznání a cesta k němu vede právě jen skrze poznání. Indoevropané nosí své božství v srdci a cíleně omezují své zvířecí sklony.
Více v knize: Osvoboďte zakletou princeznu, svoji duši
11.04.2020