Pád impéria zvaného Tartárie – vyprávění Helen Morris
Vyprávění Helen Morris, 2. díl
Helen Morris: žena, která se narodila v zemi za ledovými zdmi Antarktidy a vrátila se na území našich kontinentů, aby pokračovala v odkazu svého otce
Předchozí velký reset lidstva byl nejkrutější ze všech (začátek tohoto resetu pravděpodobně proběhl někdy okolo poloviny nebo konce 17. století hlavně na území Sibiře a pak pomalu pokračoval až do 2. světové války a šířil se celým tzv. známým světem). William Morris, otec Helen, bojoval za tzv. Revoluční války, která skončila 3. září 1783 a podle příběhu hned po válce v listopadu 1783 vyplul směrem, kde se nachází antarktické ledové stěny). Lidé a obři tehdy docela dobře ovládali společenskou situaci, ale když padla čtyři velká tartarijská centra, což způsobilo miliony mrtvých, bylo pro bojovníky za osvobození lidstva velmi těžké se znovu zvednout a postavit se JIM. Všichni pochopili, že jsme byli poraženi. Moje matka byla tenkrát teprve novorozeně a rozumějte, co se tehdy stalo: Všichni lidé tehdy žili již delší dobu v prosperujícím světě a najednou byly pošlapány všechny jejich sny, jistoty a ideály. Mnohým našim milovaným shořely domy a mnozí zmizeli úplně. "Elity" použily takovou technologii, které byste snad ani nerozuměli, ale prostřednictvím ní mohli dokonce nechat bytosti i zkamenět. Tak toto ale už dělali i v minulosti. Když bylo vše ztraceno, byla JIMI spuštěna velká povodeň, která je zde známa jako bahenní záplava. Ta probíhala v různých podobách, ale zaplavovala všechno, co jí stálo v cestě. Byla to událost kolosálních rozměrů.
Lidé, kteří válku i záplavu přežili, začali zbytky přeživších památek a budov využívat. Některé budovy byly dobře odolné vůči ničící technologii, toho si lze povšimnout na mnoha dobových obrazech. Současně prezentovaná minulost lidstva naprosto neodpovídá skutečné realitě, ve které lidé tehdy žili. Velký rozdíl je v používaných technologiích i architektuře. ONI smísili historii takovým způsobem, že je dnes pro vás těžké všemu, co se tehdy stalo, úplně porozumět, ale alespoň budete mít nyní představu o tom, jak celý proces probíhal. Resety lidstva jsou s některými rozdíly, tedy těmi, o kterých vím, téměř vždy prováděny velmi podobným způsobem. Je stanoven limit let na rozvoj lidstva a stanoven bod maximálně možných znalostí jednotlivých technologií. Vždy se snaží manipulovat realitou tak, aby dosáhli tohoto bodu, co nejpomaleji. Berou to navíc jako hru a nás jako nějaké hrací figurky. Zasazují se neustále o to, aby zastavili váš duchovní růst a vy jste nepoznali pravdu o vašem původu a vašem okolním světě, kde žijete. Nikdy vám nedají nijak o sobě vědět, a ani s nimi nebudete moct mít nějaký kontakt, ale jejich skutky můžete nalézt v historii. Jsou to nejrůznější tragické likvidační způsoby a formy. Potopa, kterou zažili moji rodiče, prarodiče a celá jejich generace, by se stala tak jako tak, jakmile bychom dosáhli JIMI předepsané hranice rozvoje. Rozdíl byl jen v tom, že ji zahájili již dříve kvůli válce, která byla rozpoutána. Při posledním resetu lidstvo nedosáhlo časového limitu, který mu byl při jeho rozvoji stanoven. Byli jsme malý kousek od osvobození a probuzení, díky tomu, že přišli lidstvo navštívit (z našich zemí za ledovou stěnou) obři. Připojili se k lidem a začali je vzdělávat a informovat o zemích a životě za tímto světem.
Začali jsme se učit příliš mnoho věcí, které "elity" považovali za pro ně nebezpečné. Proto tenkrát chtěli, aby přežili převážně jen děti ve věku sedmi měsíců a mladší a to ještě jen některé. Rozhodnutí, zda nechat žít jen určité děti, záviselo na mnoha faktorech. Představte si, že žijete uvnitř skleníku a ONI vše mohou nechat rozkvést nebo pomalu či rychle otrávit.
Kniha: Navigator who crossed the ice walls. Autor: Nos Confunden https://youtube.com/c/NosConfunden, podle Zuzi Czech
22.11.2023