Podle Fulforda (7. díl)
(7. díl)
Chci se podělit o své vlastní přímé zkušenosti (ve prospěch mnoha nových čtenářů, kteří o tom možná ještě neslyšeli) s touto zlovolnou entitou, která se snaží zabránit lidstvu v rozvoji. Můj vstup do tajného boje o planetu Zemi začal, když jsem si přečetl zprávy OSN z 90. let, podle nichž by se chudoba a ničení životního prostředí mohly zastavit do roku 2000. Podle těchto zpráv stačilo 200 miliard dolarů ročně na ukončení chudoby a 400 miliard dolarů ročně na zastavení ničení životního prostředí. Tehdy jsem si uvědomil, že toho lze dosáhnout přesvědčením Japonců, aby jednali. Japonsko sedělo na 7 bilionech dolarů, které od konce druhé světové války vydělalo na vývozu automobilů, televizorů a elektroniky do zbytku světa. To znamenalo, že by mohli skoncovat s chudobou, zastavit ničení životního prostředí a ještě by jim zbylo 6,4 bilionu dolarů na kolonizaci Vesmíru nebo na cokoli jiného.
Proto jsem se začal snažit přesvědčit Japonce, aby své peníze utratili za tímto účelem. Jako šéf asijsko-pacifické kanceláře časopisu Forbes jsem pravidelně vystupoval v hlavním vysílacím čase japonské televize. Když jsem však začal mluvit o tom, že se Japonsko rozhodlo utratit své vlastní peníze na záchranu planety, dostal jsem se na černou listinu. Televizní producenti mi řekli, že mě chtěli, ale že dostali příkaz, abych tam nevstupoval.
V Japonsku černou listinu vytvořila vláda Džuničiró Koizumiho, jeho nohsledi Isao Iijima z japonské rozvědky a ministr financí Heizo Takenaka. Když jsem začal odhalovat tyto vysoce postavené zločince v japonské vládě, řada japonských novinářů mi řekla, že kdyby Japonec informoval o takových věcech jako já, už dávno by mě zabili. Je dobře zdokumentováno, že okupanti Japonska od druhé světové války využívali japonské organizované zločinecké gangy k vraždění disidentských novinářů, politiků atd. Abych se pokusil pochopit, co se skutečně děje, získal jsem zdroje v japonských organizacích ninkyo (obvykle se jim říká jakuza, ale to je hanlivé označení). Řekli mi, že smějí zabíjet pouze Japonce a že jsou podřízeni CIA a Mossadu.
Každopádně skutečný výlet do hlubin králičí nory začal poté, co jsem začal informovat o tom, že Takenaka předal kontrolu nad všemi japonskými společnostmi kótovanými na burze zahraničním "supím fondům". Forenzní vyšetřování ukázalo, že tyto fondy byly – prostřednictvím nadací – ovládány lidmi jako Rockefellerové a Rothschildové. V té době (v letech 2004 až 2006) nebyla na celém internetu ani zmínka o skutečné moci těchto loutkovodičů. Našel jsem jedinou větu na izraelském diskusním fóru, kde se psalo, že "kolují zvěsti, že Rothschildové přispěli ke vzniku Izraele".
Když jsem dostal příležitost udělat s Takenakou rozhovor (myslel si, že je to kvůli propagaci jeho knihy), konfrontoval jsem ho s faktem, že předal kontrolu nad všemi japonskými společnostmi kótovanými na burze Rockefellerům a Rothschildům. Tehdy jsem otevřel Pandořinu skříňku a Takenaka který se účastnil jednání v Davosu, za mnou později poslal samozvaného nindžu zabijáka. Řekli mi, že dostanu místo ministra financí Japonska, ale pouze pokud budu souhlasit s plánem na vyvraždění 90 % světové populace. Vysvětlili mi, že je to nutné kvůli "ochraně životního prostředí" a že jelikož války nezabíjí dost lidí, použijí tentokrát nemoci a hladomor (mám to nahrané). Kdybych s tím nesouhlasil, zabili by mě, dodal. Tento samozvaný vrah mi později – s velkým osobním rizikem – předal magnetofonovou nahrávku, na níž stálo, že lidé, kteří stojí za tímto spiknutím s cílem zabít 90 % lidstva, jsou "Siónští mudrci".
07.09.2022