Podstata védského duchovního učení – Osvoboďte svoji duši... 22. část
(Článek 22)
Základem a samou podstatou védského duchovního učení je vize světa, založená na třech věčných principech, které v pozdější indické filosofii známe jako "tamas", "radžas" a "sattva". Ve starší védské podobě má tato veledůležitá trojice sil řadu názvů - nejčastěji se dualistická dvojice protiv nazývá "nebe a země" ("dyávaprthiví"), "ta třetí" vzniká potom vykřesáním, jako volný prostor mezi nimi ("antarikšam" nebo "kham"). Tento trojprincipiální pohled na svět je nejenom podstatou Védy, ale základem celé filosofie a je základem filosofie jako takové, bez něhož není filosofie vůbec možná, je "spásný", jak sanskrtské slovo "tráyaté" prozrazuje. Pouze ten, kdo dokáže rozpoznat tři principy světa, tak pouze ten dokáže správně pochopit jeho fungování, dokáže se orientovat a svět je mu ukázán v jeho pravé podobě. Tak se mu otevře, jak se říká "třetí oko". Takový člověk si potom dokáže uchránit svou lidskost, protože je vnitřně ukotven a má se o co opřít.
Staré védské učení o třech principech světa, kdy "dvě křesající", dvě tupé a necitlivé síly světa, "dva stále se srážející kameny", rodí "toho třetího", "toho živého" je úplným základem duchovní školy. Tento pohled teprve otvírá prostor k důležité sounáležitosti citu, intuice a rozumu, to, co v materialistické společnosti tolik chybí, co nás dnes tak ničí, co je příčinou velkého neštěstí, když se v naší civilizaci upřednostňuje rozum a racionalismus na úkor intuice a citu.
Véda nám ukazuje, že inteligence jako "bódhi" ("probuzenost") a inteligence jako "čittam" ("cítění", "rozlišování") je jedno a totéž, že se jedná o proces probuzení pomocí křestu mezi dvěma věčnými a antagonistickými silami kosmu. Tak povstává pravá lidská inteligence jako "to mezi", tak povstává Člověk se svým pravým věděním o poznání, coby vykřesané božské jiskře v člověku, která, když se rozkřesává, roste do velikosti, a která nachází svou úplnost a dokončenost teprve u "Toho", kdo ji poslal.
Máme dva náboženské systémy a dva "Bohy"
Musíme vždy rozpoznávat a od sebe odlišovat dva základní náboženské systémy a dva "Bohy". Měli byste vědět a učit se znát, že obecný termín "monotheismus" je zcela zavádějící, neboť ve skutečnosti máme v lidské historii co dělat vždy se dvěma spirituálními silami, které stojí nesmiřitelně proti sobě. Můžeme je nazvat jako síly Světla a Temnoty nebo také síly nebes a podzemí. Je třeba dobře popsat oba dva systémy, protože tato typologie je nesmírně důležitá pro lidskou orientaci, jelikož neznalý člověk může velmi lehce upadnout zcela do osidel manipulací temných sil. Může se lehce domnívat, že "uctívá Boha" a přitom vzývá Pána Temnot, nechápe, že temné síly nainstalovaly řadu pastí na lidské bytosti, takže zde existuje často diametrální rozdíl, ne ve slovech, ale v jejich obsahu. Toto zejména platí pro slovo "Bůh" a pro smysl jednotlivých "náboženství".
Obě tato náboženství a oba "Bohové" jsou ve stejném vztahu jako den a noc. To náboženství noční, náboženství měsíční a sám měsíc to ukazuje, pouze odráží sluneční světlo. To znamená, že všechna podzemní chtonická náboženství si berou sílu, fráze i myšlenky z toho primárního náboženství slunečního, ale v konečném důsledku vše zrcadlově obrací. Z hlediska duchovní školy celý hmotný svět vzniká materializací duchovních obrazů. Vzniká jako jakýsi kondenzát, srážením či zkapalňováním, tedy "likvidací" ducha. Vše, co odmítá duchovní oběť a stoupání vzhůru, vytváří temnou, materialistickou "sraženinu" či "smíšeninu", složenou z obou hadích částí, tedy těch dvou člověku nepřátelských sil a připravuje pro lidi nepěkný otrocký úděl, svět bez skutečné kreativity a schopnosti vytvoření svobodného prostoru pro Člověka.
28.08.2019