Povídání Helen Morris – Během "Velké války" nám Obři pomohli vytvořit velký blok a postavili se spolu s lidmi proti „Dozorcům“, ale pak se všechno dostalo mimo naši kontrolu a přišla tvrdá porážka

Věděli jsme, že vše pro zde narozené se zhorší. Dozorci tušili, že mnozí utekli a že budou velkým nebezpečím pro veškerou jejich další manipulaci a lži v těchto zemích a tak se tato vzniklá situace stala pro mnohé otázkou života a smrti. Bylo by těžké vygenerovat další "Novou Velkou Tartarii" s volnou technologií a velkými městy, které jsme kdysi dokázali vytvořit. Pravdou je, že jsme doufali, že vítězství a svoboda budou konečně naše, ale nedosáhli jsme toho. Děti, kterým bylo méně než sedm měsíců, byly ponechány v těchto zemích naživu a Dozorcům k dispozici a ti je s jejich technologií postupně přivedli k novému začátku. Děje se to dodnes v různých částech známých kontinentů. Vždy budou existovat děti, které při různých konfliktech přijdou o rodiče, prarodiče a tím pádem jsou lehčeji ovládnutelní. Jakmile je dosaženo nastaveného počtu lidí v populaci, začnou se všemi patřičně manipulovat, aby si je podmanili v systému, který chtějí nastavit. Vnutí jim věřit v jejich lži a přijmout vymyšlenou historii za vlastní. Nedovolí nic zpochybňovat a vše je neustále a masívně omíláno a demonstrováno dosazenými vůdci, médii, vědci, historiky, učenci, celebritami a všemi druhy fikce, kterou si vymyslí podle toho, v jaké fázi vývoje se lidstvo (nebo jiná kolonizovaná rasa) nachází. Technologie je koloniím dodávána po malých částech, dokud nedosáhne úrovně, kterou si předem Dozorci stanovili.

Dozorci jsou arogantní bytosti, které nenávidí lidi. Pro ně je člověk jen hrozná bytost, která smrdí a nezaslouží si svobodu. Jsou opravdu nepřátelští, necitliví a bezohlední a vždy takoví byli. Vše zde ovládají a nedovolí, aby se něco dostalo mimo jejich předem stanovenou kontrolu. Mnohokrát se mezi nimi samotnými diskutovalo o úplném odstranění lidské rasy, ale i mezi nimi to přineslo mnoho diskuzí a nevole, protože existuje malá část, která má dobré vztahy s některými lidmi, kteří jsou součástí lóží nebo jsou to vojáci. Někteří politici nebo jiné osoby, kteří s nimi přišli do přímého kontaktu a jsou vůči nim loajální, byli odměněni tím, že dostali možnost přejít do jiných zemí za antarktickým ledem.

"Poslední reset", kdy se mým prarodičům podařilo ve Velké válce uprchnout spolu s mou matkou, která v té době byla miminko, se v těchto zemích odehrál v 18. století. Dozorci si mysleli, že pevně ovládají tyto země, dokud úzké spojení Obrů a lidí skutečně neotřáslo jejich mocí. Říká se, že ve válce tehdy rukou Obročlověka zemřel jeden z jejich nejdůležitějších vůdců a to způsobilo, že nový lidský začátek (s miminky několika měsíců) probíhal pod přísnou kontrolou a manipulací. Po každém resetu jsou lidé vedeni k provádění úkolů v zemědělství a chovu zvířat, aby pak mohli zvýšit co nejrychleji své "chovné" populace. Tito paraziti žijí z lidského strachu nebo smutku a tou "negativní" energií jsou doslova "pohlceni" a doslova si ji užívají. Proto byly vyžadovány ty velké oběti ve starověkých civilizacích a organizovány všechny ty velké tragédie žíznící po lidské krvi. Z těchto obětí se doslova těší a z mnoha příběhů můžeme zjistit, že se touto energií sytí a "živí". Ve svých koloniích nastavují určité klima a je běžné, že kolem kolonizovaných zemí vytvářejí velké ledové stěny, které jim slouží jako skvělý štít, aby zde mohly uzavřít i více kolonizovaných ras. Pro zotročené obyvatele je velmi obtížné z tohoto sevření uniknout.

09.02.2024