Pravá duchovnost není uspěchaný pozměněný stav

Duchovní obcházení nás odděluje nejen od nezpracovaných obtížných osobních problémů, ale také od vlastní autentické duchovnosti a uvrhává nás do zóny přehnané vyumělkovanosti, líbivosti a povrchnosti. Proklestění se přes duchovní obcházení znamená obrátit se ke svým bolestivým a hluboce ukrytým stínům. Abychom to udělali, musíme statečně překonat naši uměle navozenou necitlivost nebo naopak bolestinskou uplakanou přecitlivělost. Pokud zjistíme, že náš přístup začíná uzdravovat naše srdce, jsme na správné cestě. Naše srdce se musí znovu otevírat, rozšiřovat a nikoliv se rozbíjet.
Bylo by pěkné si nastoupenou duchovní cestu nějak romantizovat, ale nynější časy si vyžadují něco mnohem reálnějšího, uzemněného a hlavně zodpovědného. Žádají si něco přirozeně sjednoceného, něco, co námi otřese do samotného jádra, abychom se v duchovním hledání přestali jen tak lehce nimrat. Autentická spiritualita není jen takový drobný záblesk poznání, nejedná se ani o psychedelický stav nebo nějaké přesladké válení se v nějaké povznesené rovině vědomí, ale jde o mohutný impulz a oheň osvobození, který zapálí vřící a tavící kotel v našem nitru a najednou nám poskytne, jak Teplo života, tak i Světlo poznání, které potřebujeme pro probuzení i pro své hojení na cestě k Sobě i ke Světlu.
Duchovní obcházení se také váže k pojmu "duchovního materialismu", což je zkreslená, ego-centrická verze spirituality, kdy klameme sebe sama myšlenkou, že se duchovně rozvíjíme, a přitom místo toho posilujeme svůj egocentrismus prostřednictvím nejrůznějších duchovních technik. Je to závislost na duchovních učitelích a praktikách. Takoví lidé neustále hledají další workshop, výuku a dalšího guru, hromadí "duchovní certifikáty" a chodí z jednoho semináře do druhého, aby "konečně" našli tu absolutní pravdu. Putují od jednoho léčitele k druhému, od mistra k velmistrovi v naději, že je někdo vyléčí nebo jim navodí "osvícení". Duchovní materialismus se také projevuje budováním knihovny duchovních technik, kterými se jejich ego rádo "předvádí", aby prokázalo svoji hodnotu a odhalilo, jak moc jsou tito lidé duchovní a kolik toho přečetli, vědí a praktikují.
Na cestě ke svému opravdovému "Já" můžeme také lehce uvíznout v pasti nadřazenosti. Jedná se o pocit, že se cítíme lépe než ti, kteří jsou stále připojeni k Matrixu nebo ještě nemají žádné zkušenosti z hlubokého probuzení. Jde o obvyklé pokušení nahlížet na ostatní z patra a podléhá mu mnoho lidí, zvláště v případě, kdy hledání pravdy není spojeno s poctivou vnitřní prací. Dokud máme v sobě vnitřní pocit nadřazenosti "nemoc morální nadřazenosti" nebo námi hýčkané tzv. "zvláštnosti" ve srovnání s ostatními, tak v nás má Matrix zaseknuté svoje ostré háčky. Toto se také může přihodit "poutníkům", jednotlivcům, jejichž duše se inkarnovaly z vyšší dimenze do této třetí dimenze se specifickým posláním, aby pomohly lidstvu. Jsou často nazýváni jako "Hvězdná semínka" ("Starseed") a mohou se vidět jako "lepší" než jsou "obyčejní lidé". Negativní síly se zaměřují na odvádění poutníků od jejich poslání. Past nadřazenosti je velmi běžná a je téměř "přirozeným" vedlejším produktem probouzení. Jinými slovy, ego vás přiměje domnívat se, že jste skutečně výjimeční a přeměňuje se na tzv. "spiritualizované ego". Mnoho samozvaných mistrů, guruů nebo populárních osobností z "hnutí pravdy" má z tohoto titulu velké problémy s nadřazeností, kultem osobnosti, který jejich následovníci ještě navíc často živí jedem "uctíváním" a konáním dle hierarchicko-autoritářského programu. Bez ohledu na to o jaké jde učení, ego napadá spiritualitu ze zálohy, aby ji využilo pro svoje vlastní přežití a zisk.

23.02.2023