Projev prezidenta Vladimira Putina k začátku vojenské operace na Ukrajině (4. část)
(4. část)
V této souvislosti je třeba zmínit situaci v Donbasu. Vidíme, že síly, které v roce 2014 provedly na Ukrajině státní převrat, chopily se moci a udržely si ji pomocí dekorativních volebních procedur, definitivně odmítly řešit konflikt mírovou cestou. Osm let, nekonečně dlouhých osm let, jsme dělali vše pro to, aby se situace vyřešila mírovou, politickou cestou. Vše bylo marné.
Jak jsem řekl ve svém předchozím projevu, na to, co se tam dělo, se dál nešlo dívat bez soucitu k těm lidem. Už se to prostě nedalo vydržet. Bylo nutné okamžitě zastavit tuto noční můru – genocidu milionů lidí, kteří tam žijí a kteří doufají jen v Rusko, kteří doufají jen v nás i ve mne. Právě tyto kruté pocity a bolest lidí byly hlavní motivací pro naše rozhodnutí uznat lidové republiky Donbasu.
Je také důležité zdůraznit, že přední země NATO v zájmu dosažení svých cílů stále podporují na Ukrajině extrémní nacionalisty a neonacisty, kteří nikdy neodpustí obyvatelům Krymu a Sevastopolu jejich svobodnou volbu sjednotit se s Ruskem. Samozřejmě, že přinesou na Krym stejně jako na Donbas válku, aby mohli zabíjet místní lidi, stejně jako kdysi zabíjely bezbranné obyvatelstvo trestné bandy ukrajinských nacionalistů, Hitlerových kolaborantů za Velké vlastenecké války. Otevřeně se dokonce hlásí i ke svým nárokům na celou řadu dalších ruských území.
Celý vývoj událostí a analýza přicházejících informací jasně ukazuje, že střet mezi Ruskem a těmito silami je nevyhnutelný. Byla to jen otázka času, protože se neustále připravují a čekají na vhodný okamžik úderu. Nyní také tvrdí, že vlastní jaderné zbraně. Tuto konfrontaci nedopustíme. Jak jsem již řekl, Rusko přijalo novou geopolitickou realitu po rozpadu SSSR. Respektujeme a budeme respektovat všechny nově vzniklé země v postsovětském prostoru. Respektujeme a budeme respektovat jejich svrchovanost a příkladem toho je pomoc, kterou jsme poskytli Kazachstánu, jenž čelil tragickým událostem a výzvám, které ohrožovaly jeho státnost a celistvost. Rusko se však nemůže cítit bezpečně, nemůže se rozvíjet a nemůže vůbec v budoucnu existovat, když se na území dnešní Ukrajiny organizuje a přichází neustálá hrozba.
Dovolte mi připomenout, že v letech 2000-2005 jsme vojensky bojovali proti teroristům na Kavkaze, bránili jsme tak celistvost našeho státu a udrželi jsme Rusko nedotčené. V roce 2014 jsme podpořili obyvatele Krymu a Sevastopolu. V roce 2015 jsme pomocí našich ozbrojených sil postavili spolehlivou bariéru pronikání teroristů ze Sýrie do Ruska. Neměli jsme jinou možnost, jak se bránit. Totéž se děje i nyní. Vám a mně nezbyl už jiný způsob obrany Ruska a našeho lidu než ten, který jsme dnes museli použít. Okolnosti, které nastaly, vyžadovaly, abychom jednali rozhodně a okamžitě a také proto, že Donbaské lidové republiky požádaly Rusko o pomoc. V této souvislosti jsme jednali v souladu s článkem 51 části 7 Charty Organizace spojených národů a se souhlasem Rady federace Ruska. V rámci plnění smluv o přátelství a vzájemné pomoci s Doněckou lidovou republikou a Luhanskou lidovou republikou, ratifikovaných Federálním shromážděním 22. února tohoto roku jsme přijali rozhodnutí o zahájení této vojenské operace. Jejím cílem je chránit lidi, kteří jsou již osm let vystaveni zneužívání a genocidě ze strany kyjevského režimu. Za tímto účelem budeme usilovat o demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny a postavíme před soud ty, kdo se dopustili četných krvavých zločinů proti civilnímu obyvatelstvu, včetně občanů Ruské federace...
06.03.2022