Protože existují různé úrovně vašeho bytí, nejste omezeni žádnou časovou řadou

Povídání o vývoji v čase z bodu A do bodu B, z Temnoty do Světla, z nevědomosti k moudrosti ve vás může vytvářet pocit, že vše probíhá lineárně v čase a v určitém směru to tak i je. Přesto existuje i jiný způsob pohledu. Je to vhled do perspektivy, která nás pozvedává mimo čas, mimo tuto lineárně vzniklou historii a seznamuje nás s naší mimočasovou existencí, (jinými slovy) s naší multidimenzionalitou. Existuje totiž naše část, která je zcela nezávislá na prostoru a čase. Tato část je zcela svobodná a může v kterémkoli momentě vstoupit do jakékoli dimenze či oblasti prožívání. Má svobodu volby.
Z pohledu naší pozemské perspektivy "se pohybujeme" z bodu A do bodu B přímočarým způsobem. Například postupujeme postupně z první fáze vnitřního vývoje do čtvrté, o čemž bylo pojednáno již dříve. Nicméně z nadčasové a multidimenzionální perspektivy se naše skutečné "Já" nevyvíjí v čase, ale vývoj dle své volby zažívá. Skutečné "Já" se nepotřebuje vyvíjet. Umožňuje rozvoj patřičné zkušenosti svojí vlastní svobodnou volbou. Z hlediska naší nadčasovosti a našeho spirituálního "Já", jsme kdykoli schopni prožít jakýkoli bod na linii od A k B, ale dokonce až k Z a dál. Můžete pro sebe aktivovat kdykoliv jakoukoli realitu vědomí, neboť myšlenka, že jsme uvízli v některém stádiu svého vnitřního vývoje, je pouhou iluzí. Tento pohled vám může pomoci prolomit vaše vnitřní hranice. Může vám pomoci proniknout závojem iluzí a dostat se do spojení se svým vlastním Světelným "Já", s energií anděla, kterým ve skutečnosti jste.
Na nejvyšším stupni jednoty neexistuje čas. Je to úroveň Ducha a božského čistého bytí. Na této úrovni neexistuje žádný vývoj, žádné stávání se, jen pouhé bytí. Naproti tomu na té nejnižší úrovni jednoty, ve které je oddělení prožíváno nejsilněji, je použito prázdné, přímočaré pojetí času. Prázdným pojetím času je myšleno vědecké, abstraktní pojetí času, které je naprosto zbaveno subjektivity a pociťovaného obsahu. Čas je v tomto pojetí mimo vás a je to něco, co leží nad vašimi zkušenostmi, jako vnější rámec.
Například váš životopis obsahuje nějaký objektivní časový přehled faktů. V tom roce jsem dělal tohle, v jiném roce jsem promoval na té škole, atd. Zdůrazňovali jste zřejmé, vnější stránky věcí. Vnitřní stránka věcí, motivace, smysl, subjektivita byla ale vynechána. Na energetických úrovních, mezi jednotou a odděleností, je čas realitou, která koliduje s vašimi prožitky. Na těchto úrovních existuje čas, ale není ničím vnějším a nezávislým na vašich prožitcích. Na astrálních planetách, kam cestujete během spánku a také po smrti, neexistuje žádný "hodinový čas". Hodinový čas je ten nejzazší pokus, jak vás oddělit od vašich subjektivních prožitků. Je to obrovská iluze. Na astrálních planetách je čas rytmem vašich prožitků. Někdy odpočíváte, pak někoho potkáte, potom studujete, atd. Bod, ve kterém jedna fáze končí a druhá začíná, není určen hodinovým časem, ale vašim vnitřním proudem pocitů. Tento přirozený smysl času či rytmu může být také součástí vašeho pozemského života. Objektivní pojetí času nazývané taktéž jako lineární pojetí času pramení z racionálního, vědeckého přístupu k času, který prosazuje, že čas je vždy stejný, tiká stejným rigidním způsobem, ať prožíváme věci jakkoli.
Představte si ale, že neexistují žádné hodiny, žádná noc ani den, žádné přirozené vlivy jako je slunce, měsíc a přílivy, kterými měříme čas. V tomto případě byste se mohli spoléhat pouze na váš vlastní subjektivní význam času. Vaše objektivní měření času není založeno na něčem vnějším; je to produkt lidské mysli, který si přeje rozdělovat a třídit. Ale čas samotný, nezávislý na lidském faktoru, neexistuje. Je to iluze, je to produkt druhu vědomí, které je chyceno ve víře oddělenosti. Čas je v zásadě subjektivní. Čas je způsobem rozdělení prožitku tak, aby vám to dávalo smysl. Například o někom říkáte: To je stará duše. Skutečně máte na mysli počet let či životů, když se odvoláváte na jeho starý věk? Nebo starým rozumíte to, že vyjadřuje jisté kvality jako je moudrost, vyrovnanost a klid spíše, než určitou délku času? Zmínka času ve výrazu "stará duše" je skutečně zmínkou o zkušenosti. Čas je v plném smyslu slova užitečnou představou, která vám pomáhá přesně popsat přirozený rytmus či tok věcí. Ale když ho pojímáte jako něco objektivního, co stojí nad vámi a proti vám, má tendenci vás omezovat a zneklidňovat. Nejste omezeni žádnou časovou řadou a také nejste přímočarou bytostí, protože existují různé úrovně vašeho bytí, které jsou mimo časový rámec, který v současnosti prožíváte.

Jeshua

01.02.2022