Satanský převrat na Rusi – 2. část

Autor: Vladimir Šemšuk

Petrovým (Lžipetrovým) hlavním zločinem bylo zničení ruského vzdělání (obraz + tvar v prostoru), jehož podstata spočívá ve vytvoření tří jemnohmotných těl člověka, která člověk nedostává hned při narození; a pokud si je člověk nevytvoří, jeho vědomí nebude spojeno s vědomím minulých životů. V ruských vzdělávacích institucích byl člověk vychováván jako univerzalista, který umí všechno sám, počínaje láptěmi (střevíce z lýka) a konče kosmickou lodí; LžiPetr však zavedl specializaci, která všeobecné vědomí rozložila a učinila člověka závislým na ostatních. (Podobně Rockefeller rozložil zdravotnictví a poničil celostní pohled na pacienta). Před Petrem-samozvancem na Rusi nevěděli, co je víno. On nařídil vyvalit na náměstí sudy s vínem, které pak měšťané zdarma pili. To se dělo proto, aby se vymazala vzpomínka na minulý styl života. V této době pokračovalo pronásledování narozených dětí, které si pamatovaly svůj minulý život a mluvily o tom. Jejich pronásledování začalo již za Jana IV. Hromadné vyhlazování kojenců s pamětí minulých životů uvrhlo kletbu na všechny inkarnace takových dětí. Není náhodou, že když se dnes narodí mluvící dítě, většinou nepřežije více než dvě hodiny (ale stále existují vzácné výjimky). Po všech těchto jeho činech neměli ani sami útočníci dlouho na to, aby Petra nazývali Velkým. Teprve v 19. století, kdy už byly hrůzy Petra Velikého zapomenuty, se objevila verze Petra jako Inovátora, který pro Rusko udělal "tolik dobrého", že dokonce přivezl z Evropy brambory a rajčata, údajně dovezené z Ameriky. Lilkovité rostliny (brambory, rajčata) byly v Evropě široce rozšířeny již před Petrem. Jejich endemickou a velmi starou přítomnost na tomto kontinentu potvrzuje jejich velká druhová rozmanitost, která se vyvíjela více než tisíc let. Naopak je známo, že právě v Petrově době byla zahájena kampaň proti čarování, čarodějnictví (koldovstvo), jinými slovy proti kultuře jídla (dnes se slovo "čarodějnictví" používá pouze v silně negativním smyslu). Před Petrem existovalo 108 druhů ořechů, 108 druhů zeleniny, 108 druhů ovoce, 108 druhů bobulí, 108 druhů jahod, 108 druhů obilovin a 108 druhů koření, což odpovídalo 108 ruským bohům. Po Petrovi zůstaly jen jednotky posvátných druhů používaných k jídlu, o čemž se lze přesvědčit na vlastní oči. Zejména obiloviny, ovoce a hlíznaté rostliny byly ničeny, protože byly spojovány s lidskou reinkarnací. Jediné, co Petr-Samozvanec povolil, bylo pěstování brambor. Brambory, stejně jako tabák (!), patří do čeledi Solanaceae (lilkovité). Jejich nať, očka a zelené brambory jsou jedovaté (zelené brambory obsahují velmi silné jedy, solaniny, které jsou nebezpečné zejména pro zdraví dětí). A dále batáty a topinambury, které se dnes už málo používají jako potravina.

Zničení posvátných rostlin, konzumovaných v určitém období, vedlo ke ztrátě komplexních božských reakcí organismu (připomeňme si ruské přísloví – "každá zelenina má svůj čas"). Smíšená strava navíc způsobovala hnilobu v těle a lidé pak místo vůně vydávají zápach. Rostlinné adaptogeny téměř vymizely, zůstaly pouze ty se slabým účinkem: "kořen života", klanopraška čínská, Oplopanax, zlatý kořen. Pomáhaly lidem přizpůsobit se obtížným podmínkám a udržovaly je mladé a zdravé. Vůbec se nezachovaly metamorfující rostliny, které podporují různé metamorfózy organismu a vzhledu. Před 20 lety se v tibetských horách vyskytovala "posvátná větvička", ale i ta zmizela. Kampaň za ochuzení našeho jídelníčku pokračuje i dnes, kalega (tuřín) a čirok téměř vymizely, pěstování máku je zakazováno a z mnoha posvátných plodů nám zbyly jen názvy, které se dnes vydávají za synonyma známých plodů. Například: gruhwa, kaliva, buhma, landuška, které jsou vydávány za tuřín, nebo armud, kvit, pygva, gutei, gun jsou zmizelé dary, které jsou vydávány za kdoule. Kukish a dulja v 19. století označovaly hrušku, ačkoli šlo o zcela odlišné plodiny.
Pěst s vloženým palcem, dříve používaná jako symbol mudry srdce, se dnes používá jako negativní symbol. Dulju, figu a kukiš se musel přestat pěstovat, protože u Chazarů to byly posvátné rostliny. A v poslední době prosku začali nazývat "prosem" a jačňovku "ječmenem", a obiloviny proska a jačňovka navždy zmizely z lidského pěstování.

08.04.2024