"Sattva", "radžas" a "tamas"
Učení o prakrti uvádí, že prahmota, prakrti, se skládá ze tří kvalit, ze tří "gun". Ty guny se nazývají "sattva", "radžas" a "tamas". Jsou to věčné principy a nejsou rázu hmotného – jsou to "vibrace",
které prostupují všechno hmotné a navzájem se liší.
Sattva (doslova "to plné pravého bytí") je lehká, vzhůru směřující vibrace, která se právě vymaňuje, vyprošťuje z toho antagonismu protiv, pomocí své přirozené snahy nezabřednout, neztotožnit se s kvalitami
radžas a tamas. Je tomu tak proto, že její součástí je spravedlnost, soucit a obrovská touha po pravdě, která ji neustále vytrhuje ze světského dění.
Radžas (doslova "světlo") je kvalita energická, hněvivá, vášnivá, bojovná. Znamená pozemské neduchovní světlo, proto radžas také vidí, na rozdíl od tamas, zlo a neschopnost, lenost a nedbalost, a chce s tím
vším bojovat, všechno ovládnout a mít to pod kontrolou. Všechno, co je prudké, vášnivé, bojovné a násilnické, tak tomu se přisuzuje tato radžastická podstata.
Tamas (doslova "tma") je potom to malátné, tupě sebestředné, necitlivé a nevědoucí, bez schopnosti řádu a spravedlnosti a proto chaotické, to tíhnoucí dolů, do epicentra gravitace, to, co nemá možnost
poznávat.
Takže celý svět, veškerá hmota se podle sámkhyínů dělí tak, že anorganická hmota je nejvíc prostoupena tamas, včetně těch nejnižších tvorů, a čím vyšší organismus, tím víc obsahuje "sattvy".
V samotném lidském světě tak vzniká typologie na základě převládání těchto kvalit, kdy "sattvický člověk" je ten, který je schopen poznání, který je schopen myslet a má vytvořeno "třetí oko", díky kterému
vidí. Ten "radžastik" pak vidí méně, nenachází harmonii gun, a "tamasik" potom nejméně. Takže tady máme před sebou obdobu známé antické gnostické teorie o třech základních typech lidí – pneumatici, psychici
a hylici.
Vše v přírodě a ve světě je podle sámkhye prostoupeno gunami v různém poměru a právě tento různý poměr tří gun nám vytváří všechny životní formy i všechny druhy lidí. Prostor je naplněn neviditelnou prakrti,
která na sebe bere formy podle různých stavů Purušů, tj. "duchů", kteří se do těl vtělují.
Tady je sámkhya trochu odlišná od védánty, která má átma pouze jedno. Samkhyínové tu mluví o "znečištěných" či "vázaných" Purušech, kterých může být nekonečné množství. Ve své podstatě je to učení ovšem
velmi podobné védántě, protože celý svět je také v sámkhye vnímán jako jakýsi očistec, kde se odehrává věčné očišťování duší nebo věčné osvobozování Puruši – átmana od hmoty.
30.01.2023