Svědomí je šém, který zachraňuje člověka před dezorientací, "zatracením a peklem", protože kdo se drží svého svědomí, na toho démoni ani zlo nemohou

Hadí bohyně Pallas Athéna vytvořila ďábelskou pomluvu v podobě kyklopů pro zastrašení všech obyvatel Západu, aby se pod její propagandou obávali gnostického oka probuzení a zůstali raději spát. Vykreslila příslušníky východní duchovní školy a uctívače kruhu (řec. Kyklos – kruh), jako obry – Kyklopy, s jedním okem uprostřed čela, okem pochopitelně již zcela fyzickým a nikoliv duchovním a tvrdila o nich, že prý pojídají lidi. I lstivý Odysseus – beztvarý kapitán Nikdo se jich bál právem. Viděl je se svými námořníky jako obry. Ano, vždyť ti pomluvení byli velcí mágové, uctívači a ochránci toho Velkého Člověka.
Stejně jako při dobytí svatého města (tj. s použitím vinné révy a její opojné síly) a visíce zespodu pod břichem tří beranů, hmotně interpretované Trojitosti vedoucí ke spáse, se dostali Odysseovi muži, tito maličcí hrdinové spodní říše vod, opět na hadí svobodu, do světa noci, klamu a nevědění. Předtím ale Kyklopovi provedli to, po čem nejvíce svět materialismu touží. Zarazili mu do Buddhovského oka vědění a spásy kůl, aby ho tak oslepili a vzali mu sílu poznání.
Ze všech těchto důvodů se musíme navždy rozloučit se školní představou, že právě ve starověkém Řecku je třeba hledat kořen člověka a lidské důstojnosti jako takové a že zde, v klasickém Řecku, se nalézá místo, kde člověk započal růst ke své velikosti a slávě, či dokonce k filosofii. Bylo tomu právě naopak. Antické Řecko bylo jedním z klíčových středisek indoevropské civilizace, kde došlo k úplné a katastrofální proměně základních archetypálních obrazů lidské kultury a ke zničení té tradice vědění, která po tisíciletí chránila a udržovala člověka a jeho kulturu nad vodou, a nasměrovalo ji zcela jinam – k úctě k tělu a formě, na úkor obsahu.
Největším symbolem probuzeného člověka je "Třetí oko", které není ničím jiným, než fenoménem zvaný "svědomí". Svědomí je šém ke všemu. Lidé pomocí něho poznávají opravdové dobro: ryzí pravdu, právo i spravedlivost. Bez zapojení svého svědomí se lidé stávají nelidskými a zlými.
Proto slovo svědomí dnes západní a pouze materialisticky zaměřená kultura považuje takřka za sprosté slovo, za urážku, důvod k nenávisti, k umlčování, zastrašování, znevažování a zesměšňování. Slovo svědomí je vypouštěno ze všech přísah politiků, soudců, právníků. Svědomí je šém, který má způsobilost zachránit člověka před dezorientací, "zatracením a peklem", protože kdo se drží svého svědomí – na toho zlo nemůže. Umožňuje člověku uvidět budoucnost, to "neviditelné", vnímat na dálku, diagnostikovat, umožňuje uzdravovat sebe i druhé, ad. A naopak, pošpiněné svědomí ničí člověka, jeho život, prožívání i duševní rozpoložení. Dělá z něho primitiva, horšího než zvíře a lehce ovládanou loutku bez vlastního názoru a vůle zaměřenou jen na hromadění a konzum.

09.12.2022