Světlo poznání a Bůh je totéž

(Článek 16)

Indická duchovní škola je pro nás nesmírně důležitá, protože na rozdíl od všech ostatních tradic nám jako jediná tady zakonzervovala původní indoevropskou vizi světa, která nám říká, že Světlo poznání a Bůh je totéž.

Náboženské projevy řady národů často upadají do nerůznějších "monotheismů", založených na pověrčivosti a okultismu, kde se uctívají ve slově "Bůh" různé síly světa a nikoliv vnitřní duch člověka. Vždy máme dvě základní vize "Boha", které se zobrazují v různých kulturách a civilizacích do všelijakých podob, ale základní vizí je "Bůh" jako "Otec, Světlo poznání" a dále chtonický "Bůh", sídlící v nitru Země, v nitru hmoty, který je uctívaný jako Hádes u Řeků a pod řadou jiných jmen u mnohých jiných národů.

Pro pochopení podstaty vzniku západního křesťanství je nesmírně důležité pochopení příčiny zkázy naší indoevropské duchovní tradice. Je jí rafinovaná záměna za zrcadlovou chtonickou tradici židovskou a postupná materializace duchovních představ. Vulgarizací kultu sómy a jeho "adoptování" měsíčním náboženstvím se změnilo uctívání ducha poznání a oběť slova se změnila v krvavý rituál - obětování zvířat.

Tak se stalo, že "sluneční" a světelná podstata původní védské a křesťanské tradice je nahrazována měsíční či hmotnou nápodobou, a že se nám ten celý původní, vykřesávaný duch Světla poznání, božský sóma, proměnil, v rámci sestupného procesu, do podoby tělesného Krista přibitého na kříži, celého zkrvaveného a posetého ranami, bez kterých by údajně nebylo našeho spasení! Potom vyznavači takto démonsky pojaté "lidské oběti" zachytávali jeho krev do "posvátné nádoby" – "svatého grálu", a to je již čistě démonský obřad, a my jsme se ocitli mezi ďábly a upíry, kteří pijí lidskou krev, kteří hubí člověka a namlouvají sobě a svému okolí, že je to něco "spásného", dokonce něco lidského!

Více informací na: www.bezleku.cz
Kniha: Osvoboďte zakletou princeznu, svoji duši

07.08.2018