Tajemství vzniku slovanské civilizace
(5. díl)
V době, kdy byla zemská osa umístěna svisle k rovině její oběžné dráhy kolem Jarila-Slunce, tak Slunce neustále svítilo Asům, kteří na Zemi činili dobré skutky. "Posvátná země Daaria byla rozdělena
řekami na čtyři části: Rai, Tule, Svaga a x'Aria." Existuje kopie mapy Daarie, kterou ve středověku zkopíroval Gerhard Mercator ze zdi jedné z egyptských pyramid v Gíze. Každý ze slovansko-árijských kmenů
měl své vlastní území (provincii) k životu, ohraničené na obou stranách řekami. Všechny čtyři řeky tekly do vnitrozemského moře a v tomto moři byl ostrov, na kterém stála hora Mira (Meru). Na hoře bylo
postaveno město Asgard Daarijský a Velký chrám. O Asgardu se hovoří jako o Městě bohů žijících na Zemi Midgard.
Starobylá Kronika uvádí, že před 300 tisíci lety, byl vnější vzhled Midgard-Země úplně jiný, Daaria byla spojena s euroasijským kontinentem horskou pevninou, která na euroasijském kontinentu přecházela
do ripejských (uralských) hor. Saharská poušť byla tehdy mořem a Indický oceán byl pevnina. Nebyla zde žádná Gibraltarská úžina a v ruské nížině, kde se nyní nachází Moskva, bylo moře. Řeka Volga
neprotékala do Kaspického moře, ale do Černého moře. Na území západní Sibiře byl velký ostrov Buyan, omývaný východním a západním mořem. Ostrovem Bujan protékala řeka Irij Tušajši, nyní Irtyš.
V r. 1903 indický Brahmam B. K. napsal knihu "Arktická vlast Véd", ve které předkládá výsledky svého studia Rigvedy a Avesty. Tato kniha jasně ukazuje, že Védy a její kultura přivedená k Indům pochází
ze země, kde je modravá záře, kde je půl roku den a kde jsou hvězdy Velkého Medvěda vysoko na obloze a točí se kolem polární osy, tedy z ruské Sibiře. Na základě analýzy genomu 524 dříve nedotčených
starověkých lidí vědci zjistili potvrzení teorie migrace indoevropských jazyků ze stepí Eurasie do Indie. Imigranti ze sibiřských stepí se stali elitou mezi Brahmany (nejvyšší kasty v Indii). Chur a Mar
ostrovy zmíněné v Mahabharatě jsou blízko pobřeží na severu Ruska. Ruské pověsti, indická Rigveda, Iránská Avesta, čínská a tibetská historická kronika, keltské a skandinávské bájesloví, společně popisují
velmi starou severní zemi, téměř ráj, ve které panoval Zlatý věk.
Naše Midgard-země se otáčí kolem Jarilo-Slunce, která patří k souhvězdí Zemun jako osmá hvězda. Galaxie Svatí má vzhled levostěného svastického kříže. V dolní části kříže se nachází souhvězdí Zemun s naším
Jarilem-Sluncem, které je třísvětlé. Třisvětlé, protože osvěcuje tři světy – Jav, Nav a Prav, spektrum vyzařování hvězd třech prostorů. Jav je náš viditelný svět, Nav je pro nás neviditelný a je to svět
duchů našich předků. Prav je svět Boha, Pravdy a Lásky a tomuto světu vládne společný zákon SVAROGA.
Nalezený staroslovanský Kalendář – Kruholet Čisloboha je svědectvím o kosmických cestováních našich předků – bohů ve Vesmíru a souhvězdích (čertogách), jiných planet. Ruská, Slovanská kultura je kosmickým
dědictvím našich předků, které zůstalo uloženo ve folkloru, ruských pohádkách, povídkách, letopisných zdrojích, kde je zakódovaný reálný základ kosmického vzniku života na Zemi.
Nejstarší Védy našich předků, Védy Peruna (slovano-árijské Védy), zmiňují ještě starší Védy, 40 000 let staré, které ještě čekají na své zveřejnění, až přijde ten správný čas! Slovano-árijské Védy jsou
archivem znalostí lidstva.
Moderní vědy záměrně utajují kosmický původ lidstva, a proto jen málo lidí ví o existenci a minulostí Velké prarodiny lidstva Hyperborejské, kde se začal život na Zemi. Védy popisují naše předky,
kteří byli přistěhovalci z jiných, vesmírných civilizací a kteří přišli s dalekého Kosmosu před stovkami tisíců let. Byly to velmi vyspělé humanoidní bytosti, které byly pokládány za bohy. Tyto bytosti
měly vysokou duchovní úroveň a dokázaly působit silou své myšlenky na živou a neživou hmotu, měnily prostor i čas.
10.01.2021