To, co určuje formu těla, jsou vibrace, a ne obráceně

Hmota je ve starších upanišadách chápána jako něco skutečně existujícího, ale Šankara v nové védántě již upírá hmotě bytostnou realitu a hmota je pro něj už jen zdání. Duchovní škola totiž nechápe život, jako život těla. Tělo ji nezajímá, protože je pomíjivé. Zajímá ji hlavně "Život" brahmátma, toho "věčného Člověka", jehož jsme my v těle pouze nositelé. Člověk, který se rozhodne vraždit, krást, podvádět apod., tak ten se vlastně rozhodl odejít z toho "Živého" a stává se démonem a vyslancem říše Smrti.
Védánta vidí náš svět jako očistec a věčný Člověk v nás, "átman", zde zakouší "spodní svět" a právě tato zkušenost mu umožňuje se pomalu či rychleji probrat a pochopit, že jeho podstata není totožná s hmotou. A tak díky tomuto poznávacímu procesu se může "sám od sebe" napřímit a zamířit vzhůru. Takže jen ten "átman" byl vnímán jako to "skutečně žijící". Můžeme mu říkat "Život". Gnostici ho dokonce nazývali "Zoe", což je život sám, a považovali ho za jeden ze základních aionů.
Védánta nám dále osvětluje, že to, co určuje formu těla, jsou vibrace, a že to není obráceně. Celý svět hmoty a forem vznikl realizací "mentálních stavů" prostřednictvím jednotlivých vibračních úrovní. Každá duše se zákonitě musí stát ve hmotném světě tou formou a tím, čím je vnitřně. Dostane takové "šaty", tedy tělo, které odpovídá příslušné vibraci. Právě tímto způsobem si podle indické filosofie "sami vše vybíráme"! Rozhodujícím jsou vibrace a náš "duch". Jestliže máme jako lidé mentalitu zvířete, tak pokračováním vývoje takového člověka nepatřičné mentality bude přechod do zvířecího těla nebo bude přímo následovat vytvoření těla zvířecího. Je velmi pravděpodobné, že pokud by dál pokračovalo současné zezvířečťování lidstva, došlo by následně i ke zezvířečtění těl.
Jelikož celý projevený "Život" vychází jako emanace z nejvyššího "brahma", tak je jasné, že nejblíže tomuto stavu odpovídají nejvyšší lidské světy, pak následují asketové, kteří žijí svatým životem, dále pak laskaví a citliví lidé s bohatým vnitřním životem až po ty "nejnižší světy" a červy, hady, kriminálníky nebo "vodníky", kteří jsou naopak od Puruši "nejdál".
To, co nám říká védánta, je přesně pravý opak toho, co hlásá židovsko-materialistická koncepce, kde právě "Bůh" (lůno Abrahámovo) je v nitru země a všechno jednoduché a nejnižší tvorové jako žížaly, červi, prvoci, jsou zde Bohu nejblíže a my, lidé, se svojí hříšnou "gnostickou zpupností", kdy se odvažujeme rozpoznávat dobré a zlé, tak jsme podle této biblické vize od něj "nejdále" – a jsme za své prozření vypuzováni z tohoto hmotného "ráje". Zastírat tuto převrácenou a proti Člověku namířenou židovskou náboženskou koncepci a tvrdit, že tomu tak není, je jen strkání hlavy do písku. Zde je potřeba si nalít čistého vína, porovnat tyto dvě koncepce a pochopit, že jsou k sobě zrcadlově otočené a jsou zcela opačné.
Ve všem živém je sice brahma, ale čím jdeme níž k primitivnějším formám, tím podle védánty toho brahma obsahují méně. Veškeré zlo je způsobováno nespoutanou žádostivostí, která se rodí ztotožněním naší podstaty, sebe sama a našeho těla s psychickým egem. Jakmile se ale tohoto náhledu zbavíme, jakmile se probudíme k poznání, co je to pravé lidské "Já" a ten věčný vnitřní Člověk, "átman", tak tím přesekneme kořen věčné hladovosti a lačnosti. Pak už není žádný důvod k tomu, abychom konali jakékoliv zlo.

18.12.2022