Úloha hříchu a karmy v procesu duchovní evoluce člověka
(Článek 322)
Často se hovoří o svobodě volby člověka. Člověk může využít svou duši, životní energii, vědomí a tělo podle svého uvážení, tedy pro dobro nebo zlo, pro cestu vpřed nebo bloudění. Vesmír vytvořil podmínky pro cestu vývoje člověka a určil její směr. Každé úmyslné nebo neúmyslné odklonění se od této cesty má své příslušné následky. Vesmír vysílá impulzy, pomocí kterých obnovuje rovnováhu. Podle toho jak člověk vykonává v průběhu svého života nejrůznější činnosti, tak k němu Vesmír neustále vysílá svoje podněty. Každá odchylka člověka od předurčené cesty vývoje je nazývána hříchem a slovo hřích vyjadřuje narušení vesmírných zákonů. Mechanizmus, s jehož pomocí je člověk směrován na "pravou cestu", se nazývá karma. Pojem karma v překladu ze sanskrtu znamená skutek. Člověk se dopustí nějakého hříchu a Vesmír mu příslušně odpoví a jeho odpovědí je karma. Mechanizmus karmy je důležitý proto, aby člověk pochopil skutečnou cestu svého vývoje a nesešel z ní. Karma je pro člověka užitečná, protože ho vede k vyšší duchovní úrovni, k věčnému životu a oddané službě pro světelné hodnoty. Jestliže by neexistoval mechanizmus karmy, neexistoval by ani Vesmír jako jediný, účelný a harmonický organizmus. Člověk by se měl s kosmickým mechanizmem nejen seznámit a porozumět mu, ale také s ním vědomě pracovat a sladit se s ním. Práce s karmou podporuje duchovní evoluci a zároveň vede člověka k dosažení pozemského štěstí.
- Všechny systémy, orgány, tkáně a buňky jsou uloženy v programech informačních struktur "mimovědomé formy života" (duše). Tyto struktury odpovídají za to, kde má každá jednotlivá buňka svoje místo a jakou funkci má plnit. Programy obsahují také informační a energetické modely (šablony) všech buněk organizmu, jejichž prostřednictvím dochází k neustálé obnově buněk.
- Každá buňka musí v organizmu plnit svoji funkci. Buňka nemůže sama o sobě zrychlit nebo pozastavit určitou činnost. Plní jen příkazy, které vysílá celý organizmus a celý Vesmír. Díky tomu může existovat a vyvíjet se.
- Organizmus člověka je jednotný, ale jeho buňky jsou různorodé. Vnější vzhled buněk, jejich role a existence je určená podle stupně vykonávané práce. Všichni víme, že existují buňky nervové, srdeční, plícní, oční, kožní, svalové, tukové ad.
- Předpokládejme, že některé buňky chtějí "žít lépe" nebo se chtějí od celého organismu "izolovat". Jaký vztah bude mít v takovém případě organizmus k buňkám? Za celistvost organizmu a jeho správné fungování odpovídá imunitní systém, který neustále kontroluje činnost každé buňky. Jestliže buňka přestane plnit své funkce, nereaguje na signály a snaží se ukázat své "egoistické" vlastnosti, organismus vyšle obranné protilátky, které takovou buňku zničí.
Nyní si představte, že Bůh (Vesmír) představuje organizmus a vy jste jeho jedna buňka. V informačním a energetickém těle Boha existuje vaše duše, která v pravidelných intervalech nabývá fyzické podoby a na určitém místě zemského povrchu plní svůj předurčený úkol. Jestliže se příliš odkloníte od plnění zadaného úkolu, což škodí jednak Vesmíru jako celku, ale i jeho jednotlivým částem, pak spustíte činnost mechanizmu karmy. Vesmír se bude nejdříve snažit o to, aby vás vrátil na správnou cestu, což znamená, že vám bude vysílat varovné signály. Pokud si tyto signály neuvědomíte, nezpracujete a budete je ignorovat, tak "imunitní systém" Vesmíru vás prostě odstraní. Podívejme se na celou záležitost ještě z opačné strany. Jestliže pochopíte a splníte zadaný úkol, (učební látku zvládnete) tak postoupíte na vyšší evoluční stupeň.
Žijte a radujte se ze života. Neberte na svá bedra nic zbytečného, nic, co byste nezvládli a co není přirozené. Ochraňujte svůj život, neničte okolní svět a živou přírodu a učte tomu také své děti. Pečlivě zvažujte, co učiníte, co říkáte a také si kontrolujte svoje myšlenky. Myšlenky, jako zvláštní forma energie, se totiž v podobě myšlenkového obrazu odpoutávají od člověka, dostávají se do prostoru a pak se zase vrací zpět. Všechny myšlenky přitahují ty lidi, kteří v daném okamžiku myslí stejným způsobem a motivují je k provedení určitých kroků. Nakonec každý člověk sklidí plody svých myšlenek a skutků.
23.06.2019