V procesu napřimování člověka je nejdůležitější ten okamžik procitnutí, ten "aha" efekt, kdy se člověk neustále trápený světem a jeho mocenskými pravidly dostane do bodu, kdy se mu "otevře prostor vzhůru"

Nepochopení naší kolektivní celistvosti nám ukazují názorně rakovinové buňky. Rakovinové buňky jsou ty buňky, které nemají informaci o celku, svým způsobem jsou, "neorganické". Protože cokoliv je "organické", tak je vědoucí a je citlivou součástí organismu, a to vytváří jeho harmonii v celku a určuje jeho růst a vývoj. Ale rakovinové buňky jsou "neorganické" v tom smyslu, že jsou asociální a prostě si rostou bez ohledu na vyšší zájmy, jsou pouze egoistické.
Řekové měli už dávno plnou povědomost o vzniku všeho hmotného. Duše coby "psyché" znamenala ve starém Řecku něco jako "zmraženina", něco co mrazem ztuhne. Toto řecké slovo je trvalým svědectvím toho, že Řekové rozuměli tomu, co máme uvnitř sebe, že tam je uvězněná duše, která se nechala chytit, nyní zde musí trpět a musí prožít "peklo", aby konečně pochopila, že sem nepatří. A toto je základní vize duchovní školy ohledně duše.
Duchovní škola indická, ale i gnostici zdůrazňují, že i hmota má inteligenci nebo rozum, ale ten jí podle gnostiků slouží k tomu, aby se zmocňovala té jiskřičky Světla v člověku, a aby ji lapila. To je mantra, kterou bychom si měli stále opakovat. Tak porozumíme celé řadě jevů a chování mnohých lidí, kterým jsme dříve nerozuměli. Jsou zde lidské bytosti bez jiskry, bez světýlka, bez plamene, kteří to dobře vědí, a celý život se zaměřují na to, aby se toho světýlka nějak zmocnili nebo aby se zmocnili lidí, kteří to světýlko mají. Pochopení této skutečnosti vám pomůže interpretovat svět. V této souvislosti si připomeňme krásnou pasáž v Ašvaghóšovi, na začátku jeho spisu, kde píše o velkých hadích démonech, kteří naslouchali již dávno učení velkých Buddhů a připlazili se k Buddhovi a "s očima plnýma úcty mu nabízeli květy mandary". Ti hadi charakterizují dualistický "rozum hmoty", který dobře ví, že bez toho věčně živého Člověka, bez toho světýlka, neobstojí, že ho musí nějak získat. Buď se ho zmocní mocensky, nebo bude tento had klamat tak, aby si to světýlko myslelo, že má před sebou člověka, a bude se s ním chtít spojovat!
V procesu napřimování člověka je nejdůležitější fenomén tzv. "zmrtvýchvstání" (řecky "anastasis"). Je to ten okamžik probuzení, či procitnutí, je to ten "aha" efekt, kdy člověk neustále zaměstnávaný, trápený světem a jeho mocenskými pravidly, se dostane do bodu, kdy se mu "otevře prostor vzhůru" – "brána nebeská" a on uvidí sekundárnost všeho okolo a všech forem. Najednou uvidí všechny stíny a všechny ty marionety Demiurga. Najednou pochopí, že vše okolo není materialistické, hmotné podstaty, a že to, čím se celou dobu tak trápil, se během jednoho okamžiku úplně promění. Konečně odhodí brýle, které mu zkreslovaly realitu před očima a uvidí svět v jeho pravé podobě. Gnostické "zmrtvýchvstání" pochopitelně nemá nic společného s židovským zmrtvýchvstáním, jak je podáváno v Bibli, ale je to proces probuzení a pochopení, že duch úplnosti a Světla poznání je primárním zdrojem života a naše tělo jsou pouze šaty. V těchto ideových souvislostech se odehrává pochopitelně potom i celá gnostická vize "vzkříšení z hrobu", ve které se vůbec nejedná o nějaký fyzický hrob a ani o žádné fyzické tělo. Člověk přestane být hříčkou světských sil a přestane být loutkou. Tímto získá plnou svobodu a svoje skutečné lidství. Veškerá tíha, strach a otroctví najednou zmizí a vznikne prostor, kde se člověk zcela otevře. Jenom v tomto prostoru se může otevřít pravdě, protože když se stane součástí jakéhokoliv světského družstva, skupiny či strany, tak prostě vždy kope za jeho egoismus, zájmy a podle toho pak ty jeho "soudy" a "pravdy" vypadají!

27.11.2022