Védská vize života
(Článek 145)
Základní védskou vizí je, že každý dobrý člověk kolem sebe vytváří svou vědomou snahou a "každodenní obětí, slovem a činem", atmosféru světla, protože si moc dobře uvědomuje, že existují temné síly, kterými, když se nechá strhnout, tak se dostane do "moci démonů". V této védské vizi takový člověk vytváří v sobě a také i kolem sebe, životodárný prostor s pozitivní atmosférou a zdrojem idejí, které podporují život. Védský člověk božskou sílu velebil, a tím ji zároveň oživoval. Měl ji jako základní sílu uvnitř sebe a tato pěstovaná božská síla mu za to dávala životní energii, nádech a věčnou inspiraci. Důležitým životodárným védským principem je víra v karmu. Védský termín "karman" je od slovního základu "kr", "karoti" (činit) a to znamená, že co činíme, na čem pracujeme a co rozvíjíme, tak jenom to roste do velikosti. To znamená, že za jakým cílem jsme se rozhodli jít, tak k tomu cíli se také blížíme a přitom tento cíl zvětšujeme a posilujeme.
Dnešní člověk je zcela v zajetí podsunutých a zmanipulovaných představ o Bohu, které ovládly jeho lidské myšlení. "Náboženské myšlenky" jsou dnes něco zcela jiného a nesvobodného než ve Védě a dnešní člověk nemá vůbec žádný vnitřní kontakt s "Božskou podstatou". Bůh je podle Bible prezentován jako děsivý, nepochopitelný, žárlivý, krev pijící, ale především je nám ukazován jako jakýsi ředitel světa a osudu, který si dělá, co si zamane. Udeří, kdy chce, pomůže, kdy chce. Tady vůbec neexistuje ta původní védská, nesmírně důležitá vzájemnost, ale hlavně zde chybí ten důležitý vnitřní vztah mezi silou nitra člověka a pozitivní "boží silou".
Zavedením židovského křesťanství zcela vymizelo pradávné a ještě i antickými gnostiky pěstované učení o Purušovi, o "Člověku", který reprezentoval Úplnost, Celistvost a vnitřně ukotvený obraz Dokonalosti. Slovo "Puruša" ("pur" – "ušas") znamená "plné Světlo" nebo "Světlo na počátku", přičemž tím "Světlem" je zde míněno poznání. Přímým důsledkem ztráty původního védského vědění je dnešní neexistence skutečné duchovní školy. Katolictví, stejně jako celé židokřesťanství, duchovní školu pouze předstírají. Dalším důsledkem je dnes také stále se střídající vláda dvou světských sil ("tamas" a "radžas"), které, přestože se nám jeví vůči sobě nepřátelské, jsou ve skutečnosti spojenci, kteří si předávají neustále mezi sebou střídavě vládu nad lidmi, zotročují a dezorientují lidstvo a infikují ho svou spodinovou archontskou ideologií. Všude, kde absentuje a je potlačena ta blahodárná třetí síla, dochází, v tomto ducha zbaveném prostoru k tomu, že "Had", ta neduchovní spodní síla, užírá veškeré lidské poznání zrozené z citu a inteligence. Zmocňuje se všeho a využívá to ve svůj prospěch. "Tamas", v našich nynějších podmínkách - bezbřehá demokracie a "radžas" - totalita, fašismus se zde na Zemi průběžně střídají jako domnělí "nepřátelé" v nadvládě nad člověkem, aniž by se to neinformovaný člověk dozvěděl, že jsou to ve své podstatě materialističtí spojenci. Takový zmanipulovaný a neosvícený člověk je zmatený, dezorientovaný a naivně věčně slouží oběma těmto silám a ne sobě, lidství a "Člověku". Věčná sinusoida střídání těchto sil u moci, je pak obrazem jeho promrhaného života.
Více informací na: www.bezleku.cz
Kniha: Osvoboďte zakletou princeznu, svoji duši
29.11.2018