Velesova kniha – svaté písmo Slovanů (10. díl)
(10. díl)
Árij a jeho synové
Nato Jaščer, shromáždiv v Indii a v Afganistanu vojska, vytáhl proti Árjovi. Avšak hned v první bitvě vojska odmítla sloužit drakovi, a tak musel před Árjem prchnout na Kavkaz.
A tam u Elbrsu byl zabit bohatýrem Samem z Bogumírova rodu, dědem Rusa. Tak dokonal drak svůj život. Avšak jeho potomci ještě dlouho vládli v různých zemích světa, a dokonce se stali příbuznými rodu
Trojanova syna Sama.
Z Asie začali Áriové, vedeni třemi bratry, Árjem, Poryšem a Arkem podnikat výpravy do Evropy. Postupovali podle všeho společně s předárijskými kmeny Malé Asie a Atlanty. Ark s bratrem Poryšem, s kmeny
Atlantů a s Indy Árii se vydal přes Malou Asii a přes Dardanelský průliv na Balkán a později i do Řecka. Tam se Ark proslavil pod jménem Argos. Z řeckých legend vyplývá, že Árij, bratr Arka a Poryše,
tenkrát do Řecka netáhl, ale mířil více na sever. Řekové jej znají pod jménem skytského boha války Árese, kterého neměli Řekové obzvlášť v lásce.
Slovanské pověsti vyprávějí, že se Árij Oseděň tehdy ubíral severněji než jeho bratři a to k Dunaji. Osedňovi se v té době vzdala Malá Asie a budoucí Trácie (země současného Bulharska a Rumunska).
O příchodu Osedně k Dunaji hovoří Slovanská véda. V této knize se o Osedňovi hovoří jako o králi Sadovi, který přišel v čele Kimmeriů z Číny (Sedmiříčí bylo v té době považováno za součást Číny, jinak
země Čin). Na Dunaji již tehdy žily některé lovecké kmeny divých mužů, kteří se klaněli Dyji, neorali, neseli. Navíc z Bílého Dunaje nenechala nikoho napít "Krutá Lamja". Vojáci krále Sada tenkrát divé
muže porazili. A Krutou Lamju podle jiné písně ze Slovanské Védy porazil Jarila (sv. Jiří), který je oním Árjem Osedněm. A na obsazené půdě začaly rody krále Sady orat a sít. Po usazení v Podunají
podnikl Árij námořní výpravu ke Kav-kazu, kde se již usídlily slovansko-ruské kmeny, které přišly s praotcem Rusem. Tam Osedeň obdržel podle pověsti od Boha Zákon. Ve Velesově knize, na desce Rod III.,
5:4, jsou řádky ze Zákona Árjova otce. Árij dostal od Svaroga proroctví o veliké budoucnosti Slovanů, o tom, že Slované dobudou celý svět a budou "těžit sílu z kamene", "dělat povozy bez koní" (což
se evidentně týká naší doby). Avšak potom se vojíni stanou "otroky mnohomluvnosti" a prodají se nepřátelům za zlato. A tehdy bohové znovu připomenou Slovanům: "Milujte Zákon otce Árje! Podle Velesovy
knihy byl tento Zákon dán Árjovi Osedňovi, když odcházel z tohoto světa a stoupal k Bohu." Bylo to na hoře Elbrus (Alatyr). V té době končil věk Lady (Býka) a začal věk Bělojarův (Berana). A Árij Oseděň
se jako vtělení Jarily a hrdina Bělojarova věku utkal s Drakem Ládónem, vládcem odcházejícího věku a zvítězil nad ním. Vystoupil na horu Alatyr a před ním se otevřela nebeská brána. Uslyšel a uviděl
Zjevení, které se stalo Zákonem otce Árje. Proto se od těch dob Rusové říkají Elbrusu Osedňova hora, Bulhaři jí nazývají hora krále-Sady a hora Šat (Čerkesové).
Zákon otce Árje obsahuje vizi celé budoucí historie Slovanů. Mluví se tam rovněž o budoucím odklonu Slovanů od starobylé víry, a následném návratu a o tom, jak se Zákon znovu zjeví potomkům otce Árje.
Stejná legenda o bohem zaslíbené zemi je uvedena i v Bibli. Tady ale Bible cituje árijské, avestské a slovano-védské legendy. Zemi oplývající strdí a mlékem slibuje Jahve Mojžíšovi a jeho bratru Aronovi
(Kniha Mojžíšova II., 3:7-8; Kniha Mojžíšova IV., 13:28) a řekl Hospodin: "Zřetelně viděl jsem trápení lidu mého, kterýž jest v Egyptě; a křik jejich pro přísnost úředníků jeho slyšel jsem; neb znám
bolesti jeho. Protož jsem sestoupil, abych vysvobodil jej z ruky Egyptských a vyvedl jej ze země té, do země dobré a prostranné, do země oplývající mlékem a strdím..." Podle árijských pověstí, textů desek
a legend o Feridunovi, se jedná ale stále o jedno a totéž místo v Palestině. Připomeňme si, že Árij vedl Rusy z Uralského Sedmiříčí do Sýrie. V Bibli jsou tudíž překrouceny staré pověsti o odchodu Áriů
z Uralu. V nich byly Sedmiříčí a Indie zaměněny za Egypt, odkud odešli Židé. Slovanští Árij a Mosk se stali v Bibli Aronem a Mojžíšem. Židé si vypůjčili tyto legendy od Áriů-Chiberů. Údajné biblické
dobytí Palestiny Židy vykonali ve skutečnosti Chiberové (dokonce jméno židovského vojevůdce Navina pochází od slovanského slova "Nav"). Aron přináší oběti zlatému teleti (stejným způsobem obětoval Árij
teleti-býku Jarilovi, svému ochránci a předkovi). Je rovněž jasné, že Elbrus, na němž Árij obdržel Zákon, byl v Bibli nahrazen horou Sinaj. Árijské legendy Židé přejali a překroutili podobně jako legendy
Sumerů, Chaldejců a dalších, když se rodil Izrael. Tyto legendy byly převzaty od árijských národů těchto míst.
19.12.2021