Velesova kniha – svaté písmo Slovanů (12. díl)

(12. díl)

Mudrc Brag, Velesův syn, který byl uctíván jako veliký hvězdopravec a jako sestoupení ducha jedné z hvězd Veliké Medvědice na zem, určil podle hvězd konec věku Lady (Býka) a začátek Bělojarova věku (Berana). Bohové starého období v této přelomové době odcházejí a na trůnu Nejvyššího vládce zaujímají místo noví bohové a hrdinové. Mudrc Brag rovněž předpověděl, že Nejvyšší vládce bude pravidelně sestupovat na Zemi v každém věku, v jiném vtělení. Brag přesvědčil svého syna Useně, že v této době je toto svaté území možné dobýt. A tak Useň zamířil se svými vojsky k hoře Alatyr. Bragův astrologický výpočet se ale ukázal jako nepřesný, Useňova vojska utrpěla hned v první bitvě zdrcující porážku od Bílého Diva (lze se domnívat, že od Bělogora, tehdejšího vtělení Bílého boha) a samotný Useň byl uvržen do věznící kobky. Tenkrát přišel Useňovi na pomoc Rus. Na hranici Alatyrského území se Rus utkal s divem Uladem (slovanským drakem Ládónem) a podařilo se mu ho přesvědčit, aby se postavil na Rusovu a Useňovu stranu a pomohl jim. Na Rusově praporu, který pozvedl po svém narození, byl vypodobněn drak Ládón. A to znamenalo, že právě k Rusovi přešlo božské znamení od předka Bogumíra, jemuž tento drak sloužil. S drakovou pomocí se Rusovi podařilo osvobodit Useně z vězení, potom předal na nějaký čas vládu ve svaté zemi samotnému Ládónovi. Ale Rusovi ani Useňovi se nepodařilo po následném výstupu na vrcholek hory Alatyr dosáhnout trůnu Nejvyššího, ať se snažili sebevíc.
Legenda říká, že Useň zbudoval na svazích hory Alatyr za pomoci divů palácový chrám: "Na svazích Elborzu vystavěl takový palác, že ta práce zmohla dokonce i diva." (Kniha králů I., 13796) Useň na Orlí hoře Erzifie (podle Avesty, Jašt 5, XII.) přinášel marně oběti Surji. Hospodin před ním nebeskou bránu neotevřel. Nicméně si Useň svým hrdinským skutkem navrátil mládí, získal boží znamení, a stal se vládcem. Pak se Useň k trůnu Nejvyššího vládce pokusil dolétnout. Vybudoval trůn, k němuž přivázal mohutné orly a nad ně přivázal maso, aby orli ve snaze dolétnout k potravě ho pozvedli vzhůru na onom trůně. A tak se Useň vznesl nad mraky, ale když se orli unavili, tak se Useň i s trůnem zřítil k zemi a jen tak tak tento pád přežil. Nejvyšší vládce toho, kdo bojoval proti bohům, nepřijal. Useň byl zbaven vlády, požehnání a pouze díky přímluvě duchů jeho nenarozených potomků (mezi nimiž se musel zjevit i samotný Bus Bělojar) se Useňovi vrátila vláda i požehnání.
Věk Lady (Býka) se přiblížil ke svému konci. Ládón v předtuše, že se blíží konec jeho epochy, se stával stále více nesnášenlivým a krutým. Všude viděl nepřátele, až se jeho vláda stala pro všechny nesnesitelným břemenem: "i uchvátil zemi, a tekla z ní krev ..." Právě jemu – hadu Ládónovi se v Bibli říká had Leviatan "vladař nad všemi syny hrdosti". A ve Velesově knize je Hadem z Navi, který byl později ztotožněn s hadem, který se připlazil z jihu, od Řeků, kteří se klaněli u Bosporu Diovi (Zeus). To svědčí o tom, že Ládón přešel do Diových služeb. A tehdy se s Ládónem utkal samotný Árij Oseděň, vtělení Jarilovo. Ještě předtím však prošel celou Asii a východní Evropu, kde mu pomáhali všichni velicí rekové a nebeští bohové. Hlavní bitvy Árje s Ládónem se odehrály na moři. Árij Osedeň připlul ke Kavkazu z Trákie a tady porazil démony-dasuně a Hada Lamie. Pak ještě Árij Osedeň zopakoval své vítězství nad drakem v Černém moři, kterého již dříve dosáhl Kryšeň Koleda. Byl uznán nejenom za Jarovo vtělení, ale i za vtělení Vyšně Kryšně. A potom vystoupil k trůnu Nejvyššího vládce.

21.12.2021